Nedělat z vědy vědu

Do redakce dorazil milý e-mail našeho čtenáře, který kvůli postupujícímu věku po 65 letech odhlašuje předplatné. Z dopisu vybíráme:

„Kde jsou ty časy, kdy jsem ho [Vesmír] jako študák MFF UK dychtivě kupoval za 2,40 Kčs… Mám doma hromadu ročníků (do revoluce svázaných) a nevím, co s nimi… Je v nich spousta zajímavostí a samozřejmě také hromada tehdejších pitomostí, ale soudný čtenář si uměl vybrat. Pro mne Vesmír vždy představoval důležitý kontakt s ostatními přírodními vědami. Když jsem jako předplatitel měl dostupnou internetovou verzi, občas jsem něco stáhl a poslal známým. Práce redakce si vážím a děkuji jí za ni, výjimečně jsem měl nějaké výhrady – zejména když si čerství Ph.D. pletli populárně-naučný časopis s jejich přísně vědeckými.“

RNDr. Lubomír Chládek

Poznámce o tom, že někteří autoři nerozlišují popularizaci od vědeckého publikování, rozumím. O podobě mnoha článků diskutujeme a texty přepisujeme tak, aby byly přístupné čtenářům z jiných oborů. Ale sem tam do Vesmíru záměrně pustíme i články složitější. Věříme totiž, že i ony k nám do určité míry patří, pokud ona složitost nevyvstává ze zbytečně složitého jazyka, ale z podstaty tématu. Nahlížení do neznáma, v němž se člověk občas ztratí, totiž bývá inspirativní. Když jsme v r. 2016 měnili strukturu a grafickou podobu časopisu, zoolog Daniel Frynta jím na setkání redakční rady listoval: „Pěkné je to. Jen se bojím, zda ve Vesmíru stále budou vycházet i články, kterým nebudu rozumět.“ Často si jeho komentář připomínám – není totiž zdaleka tak absurdní, jak se na první pohled může zdát.

Děkujeme za mnohaletou přízeň a podporu!

Ondřej Vrtiška, šéfredaktor