Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Urychlit hojení ran

Želatinové implantáty pro tkáňové inženýrství
 |  2. 9. 2024
 |  Vesmír 103, 500, 2024/9

Na 3D tiskárně vytištěné implantáty z chemicky upravené želatiny dokážou urychlit regeneraci tkání, a tím i hojení ran – postupně se vstřebají a nahradí je tělu vlastní tkáň. Námi připravenou novou generaci těchto materiálů lze sledovat zobrazovacími technikami, což je důležitý krok na cestě k jejich využití v klinické praxi. Co jsou tyto materiály zač a co všechno dovedou?

Ačkoli jsou želatinové proteiny zatím experimentálními materiály ve fázi výzkumu, mohly by v budoucnu pomoci pacientům zejména v oboru plastické a rekonstrukční chirurgie.

Želatina jako lešení

Růst lidských buněk je přísně regulován, aby se nějaké buňky náhodou nezačaly samy nekontrolovaně množit, jak se děje při nádorovém bujení. Regulace růstu je tedy nezbytná. Za určitých okolností ale potřebujeme tkáně podpořit, aby regenerovaly či dokonce rostly. Pokud bychom růst vybraných tkání dokázali cíleně zapnout, v chirurgii by šlo o průlom. Ovládnout schopnost regenerace pro využití v lékařství ovšem není jednoduché.

Jak se ukázalo v devadesátých letech 20. století, u některých tkání může nastartovat jejich regeneraci nebo růst želatina. Ano, tatáž želatina jako v potravinářství. Jak je to možné? Buňky obklopuje mezibuněčná hmota (extracelulární matrix). Jde o směs proteinů a glykoproteinů, která drží buňky pohromadě, a funguje tedy jako jakési buněčné lešení. Zároveň zajišťuje komunikaci mezi buňkami a reguluje buněčné a mezibuněčné procesy.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Chemie, Biologie

O autorovi

Ondřej Groborz

RNDr. Ondřej Groborz (*1996) absolvoval medicinální chemii na Přírodovědecké fakultě UK. V současnosti dokončuje magisterské studium na 1. lékařské fakultě UK v oboru všeobecné lékařství a doktorské studium z oboru lékařské biofyziky. Působí v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v němž se věnuje medicinální chemii a vývoji želatinových hydrogelů. Vyučuje lékařskou biofyziku na 1. LF UK.
Groborz Ondřej

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...