Názvoslovná sabotáž

„Obrovská ostuda, která nemá pamětníka.“ Kdyby klasik českého birdingu Jaroslav Klápště tušil, v jak bezprecedentní a bizarní kauzu se české ptačí názvosloví vyvine skoro třicet let poté, co takto komentoval jeho první ucelenou verzi…

Ráno se probudíte a na Wikipedii, mapy.cz ani jinde už nebude Krkonoším kralovat Sněžka; Říp bude též přejmenovaný. Proč? Na Sněžce není trvale sníh a Říp řepu jen nepřesně připomíná, dostane se vám odpovědi. Směšné? Jistě, ale přesně takto zdůvodněná „náprava“ čerstvě postihla česká ptačí jména.

V roce 2003 vyšlo názvosloví, jež mělo napravit první verzi (1994) pojmenování všech ptačích druhů světa česky. Jen zčásti úspěšně. „Zásadním záporem díla je ignorování zažitých původních českých názvů,“ psal tehdy Pavel Brandl (Vesmír 74, 228,  1995/4) a Jan Zrzavý tuto vpravdě obrozeneckou aktivitu komentoval: „Nemyslím si to, co by si čtenář měl myslet: že je čeština hrozně bohatý jazyk. Myslím si, že vzdělaní Češi jsou blázni,“ (Vesmír 74, 227, 1995/4).

O dvacet let později zazní pobouřené hlasy, že názvosloví opět doznalo řady změn, aniž by o tom ale Názvoslovná komise České společnosti ornitologické (NK ČSO) kohokoli informovala. Rozvine se bouřlivá kauza zdokumentovaná celou sérií článků, které představují skvělý materiál pro journal club (tréninkový rozbor textů za účelem vzdělávání), rozsahem celosemestrální. Pokusím se vypíchnout jen klíčové momenty.

Proč nemáme „kosu hnědou“?

V listopadu 2023 podávám stížnost na Výbor ČSO, který má nad činností NK dohlížet a svou povinnost evidentně zanedbal. Jádrem stížnosti je „trvalá absence ochoty NK reflektovat kritiku a komunikovat veřejně a permanentní porušování pravidel, která si NK sama vytvořila“ (stabilita zavedených jmen). Rozporuji koncept „nejvýstižnějšího označení druhu“, kterým se komise ve svých zveřejněných pravidlech ohání, a ukazuji, že „této jednorozměrné chiméry nelze v mnohorozměrném světě dosáhnout“. Kos černý je logikou NK jednoznačně chybný název – většina kosů je hnědá (samice, mláďata, částečně mladí samci); proč tedy komise nepřejmenovala nevhodného kosa černého na kosu hnědou?

Jeden příklad za všechny. Názvoslovná komise ČSO konečně napravila zcela neúnosnou situaci a změnila zavedené a matoucí jméno lelek rudokrký (Caprimulgus ruficollis) na nesrovnatelně výstižnější lelek rezavokrký… Také se vám ulevilo? Podobně „opodstatněná“ byla drtivá většina „vylepšení“ z pera NK. Bez jakékoliv snahy konzultovat změny s uživatelskou veřejností komise tajně nechala přepsat zavedené názvy novými ve veřejných databázích. Zapomněla, že názvosloví není krásná literatura, v níž je dovoleno cokoliv, ale technický nástroj, v němž frivolnost nemá žádné místo.

Snímek Tomáš Grim, www.tomasgrim.com (poblíž Sevilly, Španělsko)

Mottem stížnosti je výzva: „Pokud existuje jeden jediný druhový název, který by mezi 11 000 druhy ptáků nešlo vylepšit, v jakémkoli jazyce, ať mi jej komise sdělí.“ Stále čekám. A budu čekat navěky: nevylepšitelného názvu samozřejmě nelze dosáhnout z principu. Proto nemá žádný smysl názvy dokola vylepšovat.