Bucovăţská nástěnná kronika

Nápisy na stěnách kostela sv. Mikuláše na okraji města Craiova v jihozápadním Rumunsku jde v potemnělém prostoru číst jen s obtížemi. Jazyk, kterým jsou psány, připomíná chvíli srbštinu, chvíli bulharštinu, poté úplně jinou řeč. Jakým jazykem byla jedna z památek slovanského písemnictví Rumunska ve skutečnosti napsána?

Kostel sv. Mikuláše z roku 1572 (obr. 1) byl původně součástí nyní už zaniklého kláštera, známého pod jménem Coșuna nebo Bucovăţ. Právě do těchto míst jsem v červnu 2023 vyrazil, abych se podíval na jednu z památek slovanského písemnictví Rumunska – tzv. Bucovăţskou nástěnnou kroniku.

Jakékoli případné nápisy se ve špatném světle jeví jen jako šmouhy na zdi, a místní kněz dokonce tvrdí, že se kronika v kostele už nenachází, prý byla dávno ze zdi sejmuta a přenesena do klášterního muzea nedalekého kláštera Jitianu. Tato informace se však po diskusi s jeho mnichy ukazuje jako mylná. Pohled na fotografie vnitřku chrámu definitivně odhaluje špatně čitelná bílá písmena textu, který byl naposledy řádně vydán v roce 1959.¹⁾ Byť s evidentními překlepy a bez později odhalených částí, které byly publikovány až roku 1989.²⁾

Kostel sv. Mikuláše na okraji města Craiova, v němž se dochovaly fragmenty Bucovăţské nástěnné kroniky.

Snímek Vladislav Knoll

První část kroniky částečně prosvítá na pravé části stěny naproti oltáři nad malbami tří postav, z nichž pouze u dvou se dochovala jejich tvář (obr. 2). Bezhlavou postavou je vojvoda (valašský panovník, zde voevod, voda, vod) Alexandr (II.) Mircea, jehož jménem byla kronika roku 1574 sepsána a který vládl v letech 1568–1574 a 1574–1577. Připomeňme, že jen málo rumunských panovníků vládlo pouze jednou a déle než pár let. Na trůn bylo často více čekatelů, kteří neustále bojovali o moc.