i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Bucovăţská nástěnná kronika

Slovanská kultura rumunského Valašska
 |  2. 9. 2024
 |  Vesmír 103, 504, 2024/9

Nápisy na stěnách kostela sv. Mikuláše na okraji města Craiova v jihozápadním Rumunsku jde v potemnělém prostoru číst jen s obtížemi. Jazyk, kterým jsou psány, připomíná chvíli srbštinu, chvíli bulharštinu, poté úplně jinou řeč. Jakým jazykem byla jedna z památek slovanského písemnictví Rumunska ve skutečnosti napsána?

Kostel sv. Mikuláše z roku 1572 (obr. 1) byl původně součástí nyní už zaniklého kláštera, známého pod jménem Coșuna nebo Bucovăţ. Právě do těchto míst jsem v červnu 2023 vyrazil, abych se podíval na jednu z památek slovanského písemnictví Rumunska – tzv. Bucovăţskou nástěnnou kroniku.

Jakékoli případné nápisy se ve špatném světle jeví jen jako šmouhy na zdi, a místní kněz dokonce tvrdí, že se kronika v kostele už nenachází, prý byla dávno ze zdi sejmuta a přenesena do klášterního muzea nedalekého kláštera Jitianu. Tato informace se však po diskusi s jeho mnichy ukazuje jako mylná. Pohled na fotografie vnitřku chrámu definitivně odhaluje špatně čitelná bílá písmena textu, který byl naposledy řádně vydán v roce 1959.1) Byť s evidentními překlepy a bez později odhalených částí, které byly publikovány až roku 1989.2)

První část kroniky částečně prosvítá na pravé části stěny naproti oltáři nad malbami tří postav, z nichž pouze u dvou se dochovala jejich tvář (obr. 2). Bezhlavou postavou je vojvoda (valašský panovník, zde voevod, voda, vod) Alexandr (II.) Mircea, jehož jménem byla kronika roku 1574 sepsána a který vládl v letech 1568–1574 a 1574–1577. Připomeňme, že jen málo rumunských panovníků vládlo pouze jednou a déle než pár let. Na trůn bylo často více čekatelů, kteří neustále bojovali o moc.

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Vladislav Knoll

Mgr. Vladislav Knoll, Ph.D., (*1981) vystudoval řeckou a latinskou filologii na Filozofické fakultě UK, doktorát ze slovanské filologie získal na téže fakultě. Ve Slovanském ústavu AV ČR se zabývá dějinami církevní slovanštiny, německo- západoslovanským a románsko-slovanským jazykovým kontaktem a historickou sociolingvistikou. Je řešitelem projektu Mnohojazyčnost ve středověké a raně novověké Evropě v rámci Strategie AV21. Přednáší na FF UK.
Knoll Vladislav

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...