i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Bromélie plná nástrah

 |  2. 9. 2024
 |  Vesmír 103, 474, 2024/9

Bromélie jsou zvláštní rostliny, které si dokážou ve své listové růžici držet zásobu vody. Tuto jejich vlastnost často využívají různí živočichové. V broméliích se například rozmnožují některé pralesničky neboli šípové žáby, z nichž indiáni získávají jed na své šípy. Není to však jediný jedovatý živočich, kterého můžeme v broméliích potkat. Pozoruhodný je štír zanedbaný (Tityus neglectus), který obývá pozemní bromélie Aechmea leptantha. Tyto echmey dorůstají až metrové výšky a v jejich růžicích může být skutečně velké množství vody. Nevadí to štírům?

Brazilští arachnologové prostudovali vazbu štíra na echmeu. Štíry hledali v noci pomocí UV světla, což je velmi pohodlná a bezpečná metoda. Zjistili, že jsou poměrně běžní a že v každé rostlině se vyskytuje maximálně jeden štír. Štírům se nejvíce líbily echmey s dlouhými a širokými listy, zároveň ale preferovali rostliny s nižším počtem listů – ty olistěnější jsou zřejmě příliš komplikované na hledání kořisti. Pokud štíry něco vyruší, zalezou do vody v listové růžici a zůstanou schováni až 25 minut. V experimentech s jiným příbuzným druhem z téhož rodu se štíři potápěli na necelých 20 sekund, jeden zůstal skryt pod hladinou něco přes minutu, a to nejspíše kvůli tomu, že nemohl najít cestu ven. Afričtí a asijští pralesní štíři z čeledi Scorpionidae se také aktivně uchylují pod hladinu, kde mohou setrvat poměrně dlouho. Někteří pralesní štíři dokážou v nouzi přežít i několikahodinové zaplavení, štíři zanedbaní jsou však první zástupci čeledi Buthidae, o kterých víme, že se dobrovolně potápějí. Zbývá zjistit, zda dokážou čas trávený pod vodou využít i k lovu kořisti. Pralesničky by se měly mít na pozoru.

de Oliveira Souza M. C. et al.: Ecology and Evolution, 2024, DOI: 10.1002/ece3.11522

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.
Tuf Ivan H.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....