Údery blesku v Německu v I. 1876.—91.

1894: Dle Kessnera (Über Blitzschläge in Deutschland während der Jahre 1876—91.) jest množství bleskových úderů závislo na 1. poměrech meteorologických (určité dráhy bouřek, úbytek k východu), 2. horopisných (v říčních údolích spíše udeří než na vysokém pohoří), 3. hospodářských (v zemích průmyslných více úderů). Vliv poměrů hospodářských jest nejpatrnější. Proto jest obvod saský, dolnorýnský, westfálský, rýn.-hessenský a západo-holštýnský údery nejvíce navštěvován. Příčin značného vzrůstání počtu bleskových úderů dosud nelze bezpečně udati. Počet bleskových úderů:

Fch.

(Vesmír 23, 252, 1894/21)

2024: Na konci 19. století závisela detekce blesků zcela na pečlivosti pozorovatelů, kteří udělali záznam vždy, když zaslechli hrom. Lokální či dokonce globální bleskové detekční sítě založené na příjmu rádiových signálů vyzařovaných bleskovými výboji se začaly používat mnohem později. Dnes víme, proč se zvyšuje množství blesků v místech, kde je hodně exhalací, které mohou pocházet z průmyslu, z dopravy nebo elektráren městských aglomerací. Aerosoly v znečištěném ovzduší vytvářejí přídavná kondenzační jádra v bouřkových oblacích, což ve výsledku vede k jejich snazší elektrifikaci a vyššímu počtu blesků, než by odpovídalo daným zeměpisným podmínkám. Oblasti s neočekávaně vysokou bleskovou aktivitou mohou mít i neobvyklé tvary, kumulace bleskových výbojů nastává např. nad úzkými a dlouhými koridory nejfrekventovanějších lodních tras (viz Vesmír 102, 566, 2023/10).

V roce 2020 a 2021 opačným mechanismem poklesla blesková aktivita v nejprůmyslovějších oblastech Číny, kde se v důsledku úplného zastavení výroby kvůli pandemii covidu-19 snížilo množství vypouštěných emisí do atmosféry. Na celosvětové úrovni ovšem hrají větší roli klimatické faktory. Kvůli oteplování světových oceánů pozorujeme stále více nejrůznějších extrémních jevů včetně podstatného zvýšení bleskové aktivity na severní polokouli v oblastech nad 65° severní šířky.¹⁾ Mezi lety 2010 a 2020 se třikrát zvýšil počet arktických blesků v letních měsících (červen až srpen) při nárůstu teplotní anomálie z 0,65 °C na 0,95 °C. Neobvykle se blýskalo také v zimě v severní Evropě mezi říjnem 2014 a březnem 2015; v tomto případě se na zvýšené bleskové aktivitě pravděpodobně podílela souhra krátkodobějších klimatických mechanismů El Niño – jižní oscilace, známé jako střídání jevů El Niño a La Niña a severoatlantické oscilace.²⁾