Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Architektura s přívlastkem

 |  3. 6. 2024
 |  Vesmír 103, 372, 2024/6

Jazykové výrazy bývají samy o sobě víceznačné a jejich význam se specifikuje až v kontextu. Vezměme přídavné jméno komunistický. Řekl bych, že má přinejmenším čtyři různá užití: 1. vztah ke komunismu jako ekonomicky a sociálně rovnostářské ideologii; 2. vztah ke komunistické politické straně; 3. vznik v období, kdy taková strana držela moc; 4. vágní odsudek.

Přívlastek komunistický se nelepí jen na lidi, ale mimo jiné i na domy, třeba na hotel Praha, který stával na pražské Hanspaulce. Jistě, nejenže vznikl za vlády komunistické strany, on vznikl pro ni a sloužil jí. Nic z toho však neznemožňovalo jeho fungování po roce 1989, navíc na něj vůbec neseděl význam spojený s rovnostářskou ideologií – byl naopak velmi elitářský. Přesto způsob jazykového tvarování přispěl k fixování negativní image hotelu Praha, a tedy k značné přijatelnosti jeho demolice právě před deseti lety.

Řadě pozoruhodných staveb z komunistického období navíc nepomáhá označení brutalistní nebo brutalistické. Co na tom, že výrazy mají kořeny ve francouzském beton brut, tedy beton hrubý, surový, dál neopracovávaný? Našinec v tom slyší brutální – ,agresivní, násilný, nelítostný, bezohledný‘ – a od žádného lingvisty ani historika architektury si to nenechá vymluvit.

Takové rozbory jsou „akademické“ do chvíle, než jazyková praxe přispěje k nevratné ztrátě kulturního dědictví. Komunistickou plastiku, pomník apod. jde dejme tomu uložit do depozitáře, kdežto dům se prostě zbourá. Liberecký obchodní dům Ještěd, pražský Transgas nebo Mazutka na Invalidovně by mohly vyprávět (kdyby tu ještě byly) a karlovarský hotel Thermal, smíchovská Komerční banka nebo vršovický Chemapol by napjatě naslouchaly.

Co dělat? Můžeme lkát, že se „nám“ slova zanášejí nepatřičnými významy, můžeme kritizovat jejich „špatné“ užívání, ale zastavit rozjetý jazykový vývoj je skoro nemožné. Anebo můžeme vývoji porozumět a chovat se racionálně. Pokud nemalá část lidí rozumí slovu jinak, než jak ho míníme, sáhněme po jiném. Když už se nepodaří zvrátit proměnu významu, může se podařit změnit diskurzní praxi. Však takové havířovské nebo duchcovské železniční budovy nejsou jen komunistické, ale taky navržené v tzv. bruselském stylu, tedy řekněme bruselské. Co by se tak prosazením tohohle přívlastku mohlo pokazit, viďte? 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku, mediální studia a bohemistiku. Pracuje jako koordinátor komunikace na Filozofické fakultě UK, předtím dlouhá léta působil v Ústavu pro jazyk český AV ČR včetně jeho jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je tichým společníkem twitterového účtu @lingvojazyce. Oceňuje architekturu a pivo.

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...