Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

O nehodách a tragédiích: jak dějiny mění češtinu

 |  6. 5. 2024
 |  Vesmír 103, 312, 2024/5

Velké společenské události ovlivňují i náš jazyk. To, jak o nějaké zásadní události mluvíme, zpětně ovlivňuje to, jak o ní přemýšlíme, jaké interpretace s ní bude většinová společnost spojovat. To, jestli někoho označíme jako teroristu nebo jako útočníka, není jen rozdíl obsahový, je to rozdíl celých konceptů, každý z nich v nás vyvolá trochu jinou síť představ. To, jestli o něčem mluvíme jako o nehodě nebo o železničním neštěstí, spoluutváří naši interpretaci dějin.

Dějinné události mají ovšem hybnou moc měnit jazyk ještě jinak. Na elementárnější rovině. Zasahují totiž i do oblasti grafického zápisu, gramatiky a slovotvorby. Po září 2001 potřebovaly redakce ustálit pravopis slova Dvojčata. V roce 2014 se staly hned dvě strašlivé události téže letecké společnosti z Malajsie, zmizení a sestřelení letounů. Oboje vyústilo v potřebu se rozhodnout, jestli o letadlech referovat jako o malajských nebo o malajsijských. Malajský je od Malajec, malajsijský od Malajsie, podobně jako kazašský vs. kazachstánský. Tenhle rozdíl může být patrný pro ty, kteří se o dané oblasti zajímají, ale pozornost většinové společnosti a médií se na něj zaměří až v momentě, kdy se o těchto oblastech nebo národech mluví a píše. A to je tehdy, kdy se tam něco stane.

Frekvence výrazu gazský bývala v korpusových datech, tedy elektronických databázích jazykových projevů, mizivá (část z nich z knihy Egypťan Sinuhet), výskyt podob gazanský nebo gazánský jen v jednotkách. V korpusu online2_now, obsahujícím internetové texty vždy půl roku nazpět, vidíme, že od 7. října 2023 frekvence všech variant signifikantně vzrostla a teprve časem se ustálila podoba gazský. Tatáž událost se otiskla i do užívání výrazu kibuc. Asi nepřekvapí, že v korpusu internetových textů online1 z let 2017 až 2021 se vyskytuje marginálně, má v něm frekvenci jen 0,33 výskytu na 1 milion pozic/slov. V korpusu online2_now má od data říjnového útoku do začátku dubna 2024 frekvenci nepoměrně vyšší, a to 9,44 výskytu na 1 milion pozic/slov. V obrovském objemu výskytů se hlavně v prvních měsících po útoku a v určitých médiích objevuje i tvar kibuce (židovské kibuce), který už zmíněná příručka mezi spisovnými neuvádí.

Na zacházení s tak obtížným slovem v podstatě z hodiny na hodinu nebyly redakce sdělovacích prostředků připraveny. Ustálilo se ovšem rychle. Dozajista rychleji, než se snad jednou tenhle řetězec hrozných událostí ustálí v našich dějinách. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Hana Dufková

Mgr. Hana Dufková, Ph.D., (*1986) vystudovala doktorské studium v oboru český jazyk, dlouhodobě pracuje v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK, podílí se na projektu v Psychologickém ústavu AV ČR, píše učebnici, je v projektu Zeptej se vědce a externě učí na Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících FF UK. Zajímá ji didaktika jazyka, popularizace vědy, znakové jazyky a mnoho podob vztahu jazyka a společnosti, která funguje na provázanosti mysli a jazyka, a jedince ve společnosti jazyků. Přestala věřit v to, že jazyk se dá a má dát usměrnit. Kromě práce miluje cesty vlakem kamkoli pryč, zvěř, pivovarnictví a svoje blízké.

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...