Aktuální číslo:

Dvě evropské mise zlepší satelitní navigaci

| 6. 5. 2024

| Vesmír 103, 258, 2024/5

Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala s několika evropskými společnostmi kontrakty v celkové hodnotě 233 milionů eur a zahájila tím praktickou fázi přípravy dvou misí plánovaných v rámci programu FutureNAV. Cílem je zvýšit spolehlivost a přesnost satelitních navigačních systémů.

Malé satelity LEO -PN T budou létat na nízké oběžné dráze.

Ilustrace ESA, P. Carril

Satelit Genesis by se měl na oběžnou dráhu ve výšce 6000 km dostat v roce 2028. Na palubě bude mít několik zařízení pro přesná měření, která se budou vzájemně doplňovat. Mimo jiné zvládne měření pomocí odražených laserových paprsků nebo interferometrii s velmi dlouhou základnou (VLBI). Přispěje k vylepšení mezinárodního referenčního rámce tak, aby bylo možné provádět měření zemského povrchu s přesností na 1 mm.

Před rokem 2027 by se na nízkou oběžnou dráhu měla dostat dvojice malých satelitů LEO-PNT. Později by měly přibýt další. Budou využívat nové frekvenční rozsahy pro zvýšení odolnosti, přesnosti a rychlosti navigačních systémů. Umožní odfiltrovat různé interference, jimiž jsou zatíženy signály z vyšších oběžných drah, a zlepší dostupnost navigačních služeb v hustě zastavěných oblastech.

Ke stažení

článek ve formátu pdf [366,16 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Astronomie a kosmologie

RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

články autora