Zkáza Grindavíku

Na islandském poloostrově Reykjanes došlo mezi lety 2021 a 2023 k erupcím v rámci vulkanického systému Fagradalsfjall. [1, 2] Tento systém je ovšem pouze jedním z pěti systémů, které byly naposledy aktivní ve 13. století. Nyní však stojíme na prahu přelomové éry. Od podzimu 2023 bylo možné pozorovat tektonický neklid, spojený s pohybem magmatu, i v rámci některých dalších vulkanických systémů tohoto poloostrova. Hlavní aktivita se přesunula do systému Svartsengi, na nějž je vázaná geotermální elektrárna, jež dodává teplo a elektrickou energii do hlavního města Reykjavíku, který se rovněž nachází v dosahu jednoho z historicky aktivních systémů.

Snímek pořízený 14. 1. 2024 krátce po vzniku sopečné trhliny na okraji města Grindavík. Z trhliny vytéká láva, která si razí cestu mezi domy. V horní části snímku je patrné, jak je láva ze severněji ležící trhliny z velké části usměrněna podél nově zbudovaného ochranného valu.

Snímek Kristinn Magnússon

V systému Svartsengi leží také významné rybářské město Grindavík, pod nímž se 10. listopadu 2023 v důsledku průniku narušilo podloží přibližně 15 km dlouhé čedičové ložní žíly. [3] Tato událost, při které magma vyplnilo struktury umístěné mělce v zemské kůře, zřejmě určila osud města a nejbližšího okolí na roky dopředu. Napříč celým Grindavíkem vznikly výrazné propadliny. Obyvatelé města museli být evakuováni. Začal boj o čas, kdy byly zahájeny práce na budování ochranného valu v okolí elektrárny i v okolí města. V listopadu ještě magma nedosáhlo povrchu, avšak o měsíc později (18. prosince) již nastala mohutná erupce podél série trhlin, které se vytvořily 4 km severovýchodně od města. Trhliny sledovaly průběh listopadové ložní žíly. Erupce po třech dnech ustala, avšak magma se do narušeného podloží začalo rychle doplňovat.