Naděje pro evropské zemědělství

Ev ropský pa rlament počátkem února poměrem hlasů 307 ku 263 schválil změnu v dosud velmi přísné regulaci nových genomických technik (NGT) pro šlechtění zemědělských plodin. Ty využívají např. nástroj CRISPR/Cas a zatím se na ně vztahují stejná pravidla jako na transgenní GMO, přestože nemusí obsahovat žádné cizí geny a zásahy mohou být přesně cílené a nevelkého rozsahu, včetně editace jednotlivých bází. Využití NGT pro šlechtění je tak v EU prakticky nemožné, přestože takto upravené plodiny nelze odlišit od rostlin vyšlechtěných tradičními metodami (Vesmír 97, 490, 2018/9).

Nově schválená podoba regulace počítá se dvěma kategoriemi, které se liší rozsahem a charakterem modifikací. Na NGT1 s menšími zásahy se bude nahlížet stejně jako na konvenční plodiny, NGT2 zůstanou regulovány podobně jako GMO. Obě kategorie budou povinně označené jako produkty připravené pomocí NGT.

Následovat budou jednání s jednotlivými členskými zeměmi, které bezesporu nebude snadné. I tak se jedná o důležitý krok na cestě k efektivnějšímu, šetrnějšímu a konkurenceschopnějšímu zemědělství. Editace genomu umožňuje přípravu odrůd, které lépe odolávají měnícímu se klimatu a škůdcům, dávají vyšší výnos nebo vyžadují méně hnojiv a pesticidů (Vesmír 98, 486, 2019/9; 101, 536, 2022/9).

Výsledek hlasování uvítali mimo jiné vědci z iniciativy EU-SAGE, která sdružuje 150 evropských výzkumných ústavů, univerzit a organizací včetně AV ČR, Univerzity Karlovy, Mendelovy univerzity nebo institutu CEITEC.