i
Kompaktní objekt „někde mezi“
| 5. 2. 2024 | Vesmír 103, 69, 2024/2
Radioteleskop MeerKAT pozoroval v jedné z kulových hvězdokup binární systém, jehož jedním členem je milisekundový pulsar (rychle rotující neutronová hvězda). Jeho souputníkem je rovněž kompaktní objekt o hmotnosti 2,09 až 2,71 hmotnosti Slunce. Jedná se buď o nejhmotnější známou neutronovou hvězdu, nebo o nejmenší černou díru (i ty malé mívají více než pětinásobek hmotnosti Slunce). Vlastnosti binárního objektu naznačují, že pulsar měl původně jiného průvodce, ale v důsledku gravitačního působení hvězd ve hvězdokupě o něj přišel a místo něj získal tajemného hmotného společníka. Jeho původ je neznámý, mohl snad vzniknout spojením dvou neutronových hvězd.
Barr E. D. et al.: Science, 2024, DOI: 10.1126/science.adg3005
Ke stažení
článek ve formátu pdf [795,23 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Migrace v pravěku střední Evropy
Martin Kuna, Jan Turek | 1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu 
Vladimír Kopecký | 1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Jen počkej, leukemie!
Marek Janáč | 1. 12. 2025
Řidičů tramvaje nebo popelářů jsou plné mateřské školky. Čas tuhle ranou romantiku setře, díky čemuž občas patentový úřad zaznamená nový vynález...











