Držte se

Černý předvánoční čtvrtek na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zpřítomnil to, co jsme už mnozí někdy seznali, a to že pro vyjádření některých myšlenek bychom potřebovali něco víc než jen prostředky jazyka. Nejde o to, že by česká slovní zásoba nebo snad zásoba českého znakového jazyka nedisponovaly dostatkem odstínů různých významů samostatných slov či znaků. Komunikační situace, kdy vyjadřujeme zármutek, kdy sdílíme tíhu nějaké události a kdy vyjadřujeme někomu podporu, jsou ovšem veskrze specifické. Všichni se v nich během života ocitneme, ale jen zřídka v takové intenzitě a opakování.

Drž se. Opatruj se. Hodně sil. Tyhle výpovědi nesou nesporně nějaký osobní apel, u prvních dvou evidentně i formou rozkazovacího způsobu využívanou pro kontakt. Mají taky společné obvyklé, byť jistě ne nutné, místo při ukončení konverzačního aktu. Jsou to situační varianty pro Měj se dobře, Pěkný víkend a kdovíjaké další fráze. Ty, které jsem jistě nejen já v posledních týdnech použila nesčetněkrát, jsou ve srovnání s univerzálním konverzačním přáním, ať se má někdo fajn, přece jen příznakové. Strukturují interakci, ale zároveň do ní vnáší specifičtější obsah. Obsah, který je definiční pro tu celou komunikační situaci verbálního sdílení neštěstí. Lidé z fakulty nejspíš za tu dobu psali podobné zprávy a e-maily mnoha lidem a mnoho lidí je psalo jim. Není v silách ani v zájmu většiny mluvčích při takové repetitivnosti generovat neotřelé výpovědi. Funkční výpověď v komunikačním aktu tohoto typu nevyžaduje invenci. Pokud budu pro každého adresáta vymýšlet jedinečné vyjádření podpory, jednak mě to jako pisatelku bude při takovém objemu stát prostě nemálo sil, jednak takové vyjádření přestane fungovat jako prostředek strukturující text a já nebo adresát či adresátka můžeme stejně ve výsledku takový prostředek postrádat.

Když jsem se kdysi setkala s drž se poprvé, zarazilo mě. Čeho, koho? Sebe? Držet se v něčem ve smyslu zůstávat v něčem, v nějakém stavu? Při míře opakování, s níž od prosince tohle spojení vpadlo do mých konverzací, se z něj rušivost vytratila. Stala se z něj jedna fráze o dvou funkcích: zarámovat repliku a vyjádřit podporu. Fráze triviální, a přitom úplná. Takových se držme.