Ukrývá ledový měsíc Europa život?

Na to si posvítí Europa Clipper. Dne 14. října v 18.06 našeho času se na floridské rampě 39A probudilo k životu 27 raketových motorů Merlin a raketa Falcon Heavy od firmy SpaceX se vydala na svou jedenáctou misi. Centrální stupeň třítrupého nosiče byl zbrusu nový, oba boční stupně letěly pošesté. Ani jeden stupeň však neměl roštová kormidla, ani přistávací nohy – tentokrát totiž všechny stupně odpadly a žádný se nepokusil o přistání. Náklad s hmotností lehce přes šest tun mířil na únikovou dráhu od Země. Tím nákladem nebylo nic menšího, než Europa Clipper – největší meziplanetární sonda, jakou kdy agentura NASA vypustila.

Grafika NASA

Europa Clipper provede 1. března 2025 gravitační manévr u Marsu a 3. prosince 2026 se naposledy prosmýkne kolem Země. Na 11. dubna 2030 je naplánován vstup této sondy na oběžnou dráhu kolem Jupiteru. Obří plynná planeta ovšem sondu zajímat nebude. Jejích devět špičkových vědeckých přístrojů se zaměří na ledový měsíc Europa, který už desítky let dráždí fantazii vědců i veřejnosti. Dosavadní průzkum totiž naznačuje, že by se pod několik kilometrů silným ledovým krunýřem mohl nacházet oceán kapalné vody s hloubkou v řádu desítek kilometrů. Europa o velikosti našeho Měsíce by v takovém případě mohla mít víc vody než zeměkoule. Europa Clipper bude kroužit kolem Jupiteru a provede přibližně 50 blízkých průletů kolem Europy, kterou důkladně zmapuje a proměří.

Sonda prozkoumá Europu „od sklepa po půdu“. S pomocí radaru analyzuje podpovrchové ledové vrstvy a možná i horní části oceánu – jeho vlny proniknou až do hloubky 30 kilometrů pod povrch. Spektrometry určí chemické složení látek na povrchu, kamery zase budou pátrat po místech, ze kterých tryskají gejzíry. Průzkumu se dočká i slabá atmosféra v okolí Europy či prachové částice uvolňované z povrchu. Díky misi Europa Clipper vědci mnohem lépe porozumí Europě i tomu, zda by mohla hostit život.