i
Živé slunečníky pouštních sarančí
| 4. 11. 2024 | Vesmír 103, 597, 2024/11
Samičky saranče pustinné (Schistocerca gregaria) kladou vajíčka do pouštního písku zpravidla za chladných nocí. Některé se však k tomu odhodlají i přes den, kdy teplota na Sahaře může přesáhnout 50 °C. Kladení trvá v průměru 140 minut, po které musí samička vydržet prakticky bez pohybu, takže se nemá jak ochladit. Jejímu přehřátí brání sameček, který jí nasedne na hřbet a slouží jako živý slunečník. Dalším důvodem tohoto „gentlemanského gesta“ nejspíš je snaha zabránit dalším samečkům v kopulaci, ale termokamery prokázaly, že stínící efekt je výrazný a samičku účinně chrání před přehřátím.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [868,51 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Rostliny vyprávějí o lidech
Ondřej Vrtiška | 31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás 

Jan Černý | 31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci
Eduard Kejnovský | 31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...