i
Živé slunečníky pouštních sarančí
| 4. 11. 2024 | Vesmír 103, 597, 2024/11
Samičky saranče pustinné (Schistocerca gregaria) kladou vajíčka do pouštního písku zpravidla za chladných nocí. Některé se však k tomu odhodlají i přes den, kdy teplota na Sahaře může přesáhnout 50 °C. Kladení trvá v průměru 140 minut, po které musí samička vydržet prakticky bez pohybu, takže se nemá jak ochladit. Jejímu přehřátí brání sameček, který jí nasedne na hřbet a slouží jako živý slunečník. Dalším důvodem tohoto „gentlemanského gesta“ nejspíš je snaha zabránit dalším samečkům v kopulaci, ale termokamery prokázaly, že stínící efekt je výrazný a samičku účinně chrání před přehřátím.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [868,51 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Jakou barvu má vesmír
Soňa Ehlerová | 2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů 
Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny
Martin Soukup | 2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...











