i
Živé slunečníky pouštních sarančí
| 4. 11. 2024 | Vesmír 103, 597, 2024/11
Samičky saranče pustinné (Schistocerca gregaria) kladou vajíčka do pouštního písku zpravidla za chladných nocí. Některé se však k tomu odhodlají i přes den, kdy teplota na Sahaře může přesáhnout 50 °C. Kladení trvá v průměru 140 minut, po které musí samička vydržet prakticky bez pohybu, takže se nemá jak ochladit. Jejímu přehřátí brání sameček, který jí nasedne na hřbet a slouží jako živý slunečník. Dalším důvodem tohoto „gentlemanského gesta“ nejspíš je snaha zabránit dalším samečkům v kopulaci, ale termokamery prokázaly, že stínící efekt je výrazný a samičku účinně chrání před přehřátím.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [868,51 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu 
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...