i
Živé slunečníky pouštních sarančí
| 4. 11. 2024 | Vesmír 103, 597, 2024/11
Samičky saranče pustinné (Schistocerca gregaria) kladou vajíčka do pouštního písku zpravidla za chladných nocí. Některé se však k tomu odhodlají i přes den, kdy teplota na Sahaře může přesáhnout 50 °C. Kladení trvá v průměru 140 minut, po které musí samička vydržet prakticky bez pohybu, takže se nemá jak ochladit. Jejímu přehřátí brání sameček, který jí nasedne na hřbet a slouží jako živý slunečník. Dalším důvodem tohoto „gentlemanského gesta“ nejspíš je snaha zabránit dalším samečkům v kopulaci, ale termokamery prokázaly, že stínící efekt je výrazný a samičku účinně chrání před přehřátím.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [868,51 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Temní architekti tání
Linda Nedbalová, Lenka Procházková | 2. 2. 2026
Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Tetování zabíjí imunitní buňky
Adam Obr | 2. 2. 2026
Nedávná studie, na níž se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, naznačuje, že tetování může významně ovlivnit imunitní odpověď na některé...
Pyramidy z pohledu fyziky 
Jiří Kamarád | 5. 1. 2026
Nesmazatelné a udivující stopy, které po sobě zanechala vysoce organizovaná společnost existující po více než 3500 let v Egyptě (od 1. dynastie...





















