Krátké a dlouhé stadium

Napíšu něco o stadiu vývoje vážky. Dobře, nejsem entomoložka, natož odonatoložka, raději tedy napíšu jen o stadiu. Kolik z nás se kdy u tohoto slova zarazilo: krátce, nebo dlouze?

Donedávna v Internetové jazykové příručce, zdroji, který mnozí laici považují za alfu a omegu toho, co se v češtině musí a nesmí, bydlela jen psaná podoba krátká, stadium. Začátkem letošního července se k ní ale přistěhovalo její dlouhé dvojče stádium a žijí tam pospolu jako dvě varianty zápisu. Změna byla podložena zdůvodněním, že se to vyslovuje spíš dlouze (starší slovník to explicitně doporučoval) a že počty výskytů s psaným dlouhým á už nejde přehlížet. V nejobjemnějším korpusu psaných textů syn_v12 představuje dlouhá podoba asi pětinu všech výskytů. Je to málo, nebo moc? Musíme vzít v potaz, že v tomhle korpusu najdeme z většiny texty, které prošly jazykovou redakcí – beletrii, odbornou literaturu nebo publicistiku. Pro ně všechny platí, že mohly vznikat za pomoci automatického korektoru při samotném psaní a že je před zveřejněním nejspíš někdo pročetl a upravil. Pětina všech výskytů psaná jinak, než jak to mají naučeno živí korektoři, je tedy v takovém korpusu číslo obrovské.

Pokud ovšem chceme zmapovat současné pravopisné tendence, měli bychom se probrat i tím, co jazykovou redakcí neprošlo. To tvoří velkou část korpusu internetových textů online1, obsahujícího jak texty různých publicistických a jiných serverů, tak texty z diskusních fór a sociálních sítí. Stadium a stádium jsou tady skoro vyrovnané. To dozajista hovoří pro to, že bez korektorského dohledu volíme dlouhou podobu ještě častěji, než je zmiňovaná pětina. Nespokojme se ale ani s tím, že je mezi oběma podobami pěkná remíza. Není.

Mezi všemi texty v online1 je totiž nemalé procento těch psaných jednoduše bez jakékoli diakritiky, bez háčků, čárek, kroužků. Krátké stadium v textech bez diakritiky nelze počítat do stejné množiny jako krátké stadium v textech s diakritikou. Krátce psaných stadií je tu cca 35 000 výskytů. Odhaduju, že asi dvacetina z nich je z textů bez diakritiky. Odečteme-li je, vyšplhá se dlouhé stádium poměrově ještě výš. Zabydlet ho v Internetové jazykové příručce byl tedy krok jednoznačně správný. Korektoři se přeučí a my ostatní si prostě vybereme to sta/ádium, ve kterém nám bude dobře.