i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Brouci pod rentgenem

 |  30. 9. 2024
 |  Vesmír 103, 542, 2024/10

Proč bychom měli prozařovat hmyz? A zrovna brouky? V našem případě to ovšem nejsou brouci z našich lesů, vod a strání, ale fosilie uchované v jantaru, a není to jen tak obyčejný rentgen, ale urychlovač částic PETRA III v Hamburku.

Studovat jantarové fosilie pomocí výpočetní tomografie na přístrojích běžně známých jako „cétéčka“1) je v poslední době velmi populární (viz rovněž Vesmír 99, 617, 2020/11). Ještě pokročilejší možnosti poskytují urychlovače částic, které umožňují opravdu výjimečné rozlišení a detailní pohled skrz hmotu jantaru nebo kopálu2) na fosilii, která se skrývá uvnitř. Fosilní pryskyřice nemusí být ani broušená a dokonale průzračná. Záření urychlovače dokáže při správné kalibraci odfiltrovat nerovnosti a projít nečistotami v pryskyřici. Některé fosilie jsou zakryty mléčně bílou mlhou, která znemožňuje vidět povrch těla. Vzniká zřejmě vinou vlhkosti, která se vyloučila z těla živočicha po zalití pryskyřicí. Jiné jantary jsou tak tmavé, že přes ně není téměř vidět a další inkluze zase obklopuje síť prasklin a lomů, které vznikly při pohybu zalitého hmyzu ještě před smrtí. Všechny tyto překážky dokážou přístroje CT a urychlovače více či méně překonat, a proto se ke studiu fosilií používají čím dál tím častěji.

Vnitřní struktura fosilního brouka Elektrocateres rappsilberi uchovaného v bittersfeldském jantaru. Video je složeno ze snímků pořízených na urychlovači částic PETRA III.

Video Jiří Kolibáč

Urychlovač částic PETRA III je jedním ze zařízení DESY (Deutsches Elektronen-Synchrotron). Prstenec má 2,3 km a byl postaven v roce 1978 – tehdy byl největší svého druhu na světě.3) Původně sloužil pro experimenty v částicové fyzice (podílel se na objevu elementární částice gluonu), ale po roce 2010 se používá jako jeden z nejjasnějších zdrojů rentgenového záření na světě a dokáže vysílat i tvrdé (krátkovlnné) záření, které prochází kovy. Celkem je na prstenci 25 svazků rentgenových paprsků, které jsou až 5000× tenčí než lidský vlas. V hale Maxe von Laua se nachází téměř 60 experimentálních stanic a třísetmetrová podlaha haly je údajně největší souvislou betonovou deskou na světě. Díky tomu jsou maximálně tlumeny vibrace, což umožňuje vysokou přesnost experimentů.

Nyní vidíte 47 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika, Entomologie

O autorovi

Jiří Kolibáč

Ing. Jiří Kolibáč, CSc., (*1963) vystudoval Lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Je vedoucím entomologického oddělení Moravského muzea, kde se zabývá fylogenezí, biogeografií a v poslední době zejména paleontologií brouků nadčeledi Cleroidea.
Kolibáč Jiří

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...