Pomohou nám lesy s klimatem?

Při omezování zvýšené koncentrace CO₂ v atmosféře se lidé rozhodli mimo jiné spoléhat na lesy. Důvod je prostý, pokrývají 41 milionů km² (asi 30 % suchozemského povrchu) a absorbují kolem 33 % uhlíku emitovaného lidmi. Jsou proto považovány za klíčový prvek pro snižování budoucích dopadů klimatické změny. Mimo jiné poskytují řadu pro člověka významných ekosystémových služeb, jako je regulace cyklu vody, ochrana půdy nebo ochrana biodiverzity. Na rozdíl od technicistních řešení pracují zadarmo. Zdánlivě ideální (mitigační) řešení ovšem není bez omezení. Jako obvykle zapomínáme na to podstatné: aby pro nás lesy dlouhodobě odváděly kvalitní práci, musí mít optimální podmínky.

Bohužel lesní ekosystémy jsou ve zvýšené míře vystaveny rušivým procesům (disturbancím), které zahrnují jak procesy přírodní (např. požáry, vichřice, patogeny), tak antropogenní. Lesy, které nejsou schopny takovým vlivům vzdorovat a úspěšně se po jejich odeznění zotavit, jsou potenciálně vystavené prudkým a nevratným změnám. Právě o míře takových schopností (resilienci) lesních porostů moc nevíme. Pokud máme na služby lesů do budoucna spoléhat, je nanejvýš aktuální poznat blíže jejich odolnost.