Nejprve plísně, nyní viry
Dramatický pokles počtu obojživelníků je jedním z nejkřiklavějších současných příkladů úbytku biologické rozmanitosti. Během posledních dekád vyhynulo až dvě stě druhů a další stovky až tisíce se řadí mezi celosvětově ohrožené druhy. Hrozbu přitom nepředstavuje jen známá patogenní houba Batrachochytrium dendrobatidis.
Ani chráněné oblasti a nejodlehlejší kouty planety už nejsou bezpečným útočištěm zajišťujícím přežití druhů. Klimatické změny mohou zásadně narušit i vztahy tak těsné, jako jsou vztahy mezi parazity a jejich hostiteli.
Navzdory své zdánlivé zranitelnosti jsou obojživelníci v evolučním měřítku velmi úspěšnou skupinou živočichů. Dařilo se jim kolonizovat většinu prostředí a široká škála strategií jim umožnila být přímými účastníky všech zásadních změn, kterými si Země v průběhu milionů let prošla. Skutečnost, že jejich přežití je v současnosti vážně ohroženo, by nás proto měla přimět k zamyšlení nad dopady našeho působení na planetu Zemi.
Staří i noví nepřátelé
Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:
O autorech
Jaime Bosch
Barbora Thumsová
Doporučujeme
Jak se bakterie oddávají sexu? 
Pravidla buněčné spolupráce
