Aktuální číslo:

Klidné Slunce a záření gama

| 4. 9. 2023

| Vesmír 102, 469, 2023/9

Tok gama záření v oblasti energií 0,5–2,6 TeV překvapil nečekanou antikorelací s 11letým cyklem sluneční aktivity. Tok je totiž nejvyšší při slunečním minimu, kdy je magnetická aktivita Slunce nízká, a nejnižší při slunečním maximu, kdy je magnetická aktivita vysoká. Sluneční fyzikové z toho usuzují, že toto záření gama nevzniká pouze interakcí protonů urychlených v mohutných magnetických polích Slunce se sluneční atmosférou, ale že k němu přispívá interakce protonů kosmického záření se sluneční atmosférou. Současné modely Slunce zatím tyto výsledky šestiletého měření observatoře HAWC nedovedou detailně vysvětlit.

Snímek Detektor HAWC, CC BY-SA 4.0

A. Albert et al.: Phys. Rev. Lett., 2023, DOI: 10.1103/PhysRevLett.131.051201

Ke stažení

článek ve formátu pdf [618,2 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

RUBRIKA: Nádech–výdech

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

články autora