mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Existují hory?

 |  29. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 334, 2023/6

Jazyk hraje v našem vnímání světa zásadnější roli, než si připouštíme. To naznačují některé nedávné výzkumy, byť diskuse o jazykovém relativismu stále probíhají.

Existují hory? Takto provokativně se ptají filozof Barry Smith a geograf David Mark ve svém příspěvku k diskusi o vztahu jazyka a prostorové percepce. [1] Zdánlivě nesmyslná otázka nás však při bližším zkoumání přinutí zamyslet se nad tím, jakou roli v našem vnímání světa hrají jazykově vyjádřené koncepty, jimiž zcela samozřejmě a povětšinou i nevědomě organizujeme a přetváříme prostor kolem nás. Povrch Země je totiž kontinuum, které teprve pomocí jazyka členíme na základě různých kritérií (například tvaru, velikosti, materiálu, funkce aj.) na jednotlivé kvaziobjekty (tedy řeky, hory, potoky, říčky, jezera a jiné). S nimi pak zacházíme, jako by to byly skutečné objekty. Mapujeme je, zkoumáme, přesouváme, skládáme z jejich znalostí zkoušky, chráníme je, vlastníme či dobýváme. Dokonce jim i někdy připisujeme schopnost volního jednání – řeka teče, hora zpívá a les šumí. Komparativní studie navíc ukazují, že mluvčí různých jazyků člení kontinuum světa odlišně a že jen obtížně budeme hledat univerzální krajinný prvek rozlišovaný stejně ve všech jazycích. A co víc, dokonce to nedělají stejně ani mluvčí totožných či blízce příbuzných jazyků.

Není hora jako hora

Kirk: A to nemluvím o nejdůležitějším důvodu pro zlézání hory. Spok: A tím je? Kirk: Protože tu je!

(Star Trek V: The Final Frontier)

V případě konvexních tvarů reliéfu, tedy vystouplých tvarů zemského povrchu, nacházíme ve světových jazycích obrovskou pestrost. Inuité v jižním Grónsku rozlišují konvexní tvary reliéfu nikoliv podle výšky, nýbrž podle materiálu, z něhož jsou vytvořeny. Kamenné vyvýšeniny jsou qaqqaq, zatímco ostatní (hliněné, ledovcové) jsou pingu. Podobně jako inuitština nerozlišují vyvýšeniny podle velikosti ani mayský jazyk tzeltalština či melanéský jazyk jeleština. Mají pro ně jen jeden termín – witz, resp. mbu. Stejný termín se tedy používá pro krtinec i pro to, čemu my říkáme „hora“. V australském jazyce jindžinbarndištině se sice rozlišují konvexní tvary reliéfu podle velikosti, ale práh rozlišení leží výrazně níže než například v češtině – marnda se používá pro hory, pohoří a většinu kopců, zatímco bargu jen pro nejmenší vyvýšeniny. Marnda ale znamená také peníze, skálu, kov či rudu, tedy tvrdé materiály. V polynéském jazyku markézštině se vyvýšeniny naopak rozlišují podle tvaru a umístění – tuaivi je hora tvořící stranu údolí, mouka je samostatně stojící hora a ivi je hora, která je součástí horského hřebene.

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Přemysl Mácha

PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D., (*1975) vystudoval etnologii na FF UK v Praze. V současnosti je výzkumným pracovníkem v Etnologickém ústavu AV ČR, dříve působil na Ostravské univerzitě. Věnuje se lingvistické antropologii, etnoekologii a environmentální historii.
Mácha Přemysl

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...