Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Cesta proteinů do chloroplastů není jednoduchá

 |  29. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 306, 2023/6

Chloroplasty, sídlo fotosyntézy, jsou nejdůležitější organely rostlinných buněk. Vznikly endosymbioticky ze sinic a jsou geneticky semiautonomní (Vesmír 98, 518, 2019/9). To znamená, že chloroplastový genom kóduje pouze menší část chloroplastových proteinů. Ostatní kóduje jaderný genom, jsou syntetizovány v buněčném cytosolu, opatřeny signálem pro transport do chloroplastů a dopravovány do nich přes vnější i vnitřní obalovou membránu. Tyto membrány zřejmě pocházejí z obalových membrán někdejší buňky sinice. Zajímá nás mechanismus průchodu importovaných proteinů přes membrány. Děje se prostřednictvím proteinových komplexů, translokonů, ukotvených na lipidické dvojvrstvě každé z obou membrán (TOC na vnější membráně a TIC na vnitřní). Ukazuje se, že nejde o jednoduché kanály, umožňující proteinům průchod lipidickým prostředím, ale o složité struktury nanometrových rozměrů překlenující poměrně široký mezimembránový prostor.

Nejnovější poznatky o translokonech TOC a TIC pocházejí z modelové jednobuněčné zelené řasy Chlamydomonas reinhardtii. TOC a TIC tvoří superkomplex, v němž jsou strukturně a funkčně propojeny (viz obr.). Vzniká tím kontinuální transportní cesta z cytosolu do nitra chloroplastu, která však může být pro různé typy přenášených proteinů různá. Umožňuje například transport hydrofobních proteinů z cytosolu přímo do chloroplastu v jejich „sbalené“ podobě a zabraňuje tím jejich chybnému „sbalení“ v mezimembránovém prostoru. Rozpustné proteiny mezimembránového prostoru mohou pro změnu opustit TOC postranními otvory do mezimembránového prostoru. A rozpustné proteiny směřující do nitra chloroplastu se mohou pohybovat povrchovým žlábkem superkomplexu a potom projít do stromatu kanálkem v části TIC.

Zatím nebyl nalezen předpokládaný proteinový „importní motor“ na vnitřní straně vnitřní membrány, který by měl vtahovat přenášené proteiny do stromatu chloroplastu. Bude také třeba detailně prozkoumat systém TOC–TIC u suchozemských rostlin, které se vyvinuly z předků dnešních zelených řas. Lépe tak pochopíme, jak se tvoří chloroplasty, buněčné organely klíčového významu pro zemskou biosféru.

(1) Hirashima T., Endo T.: Nature, 2023, DOI: 10.1038/d41586-023-00539-7

(2) Liu H. et al.: Nature, 2023, DOI: 10.1038/s41586-023-05744-y

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie, Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.
Kutík Jaromír

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...