i

Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Mravenčí „mléko“

 |  2. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 292, 2023/5

Kolonie sociálního hmyzu přes značný zájem badatelů z různých oborů stále poskytují prostor pro velké objevy. Odhalení, že mravenci produkují látku srovnávanou s mateřským mlékem savců, čekal ale asi málokdo. Podivuhodná tekutina možná přispěla k evoluci eusociality mravenců.

Lidé pozorují mravence tisíce let, více než sto let je studují moderními metodami, a stále nemohou říci, že by je znali. To opět potvrdili výzkumníci z Rockefellerovy univerzity v New Yorku, když na sklonku loňského roku přišli s překvapivým zjištěním, že mravenčí kukly vylučují nutričně bohatou tekutinu, která je nejen významným zdrojem potravy, ale tvoří i základ dosud neznámé sociální sítě. Jak je možné, že si její existence dodnes nikdo nevšiml?

Objev zveřejněný v časopise Nature1) ovšem nespadl týmu Orli Snirové a Daniela Kronauera jen tak do klína. Mravenčí společenství jsou komplikované samoorganizované celky, jejichž fungování závisí na typu a frekvenci interakcí jejich členů. Vzhledem k tomu, že ve hnízdě jsou jedinci v těsném kontaktu, je někdy těžké tyto interakce rozlišit a poznat, jak do nich vstupují jednotlivá vývojová stadia. Na neprozkoumanost tohoto tématu poukazují i Bert Hölldobler a Edward O. Wilson ve své knize The Ants (1990) a poznamenávají, že můžeme očekávat překvapivé objevy, které změní naše představy o uspořádání mravenčích kolonií.

To vše si autoři studie uvědomili a zaměřili se na kukly. Tato klidová stadia byla totiž do té doby považována za pasivní členy kolonie, jakési pro výzkum sociálního chování ne zrovna atraktivní čekatele na dospělost, a jejich role ve společenství nebyla příliš probádaná.

Tak trochu zvláštní mravenec

Za modelový druh zvolili mravence Ooceraea biroi z podčeledi Dorylinae, do níž patří mj. i ikoničtí legionářští mravenci siafu. Nenápadný, dva až tři milimetry dlouhý mraveneček O. biroi sice tak spektakulární lovecké výpravy nekoná, zato je velice schopný cestovatel. S lidskou činností se rozšířil v mnoha tropických a subtropických regionech.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie

O autorovi

Klára Bezděčková

RNDr. Klára Bezděčková, Ph.D., (*1965) pracuje jako zooložka a vedoucí přírodovědného oddělení Muzea Vysočiny Jihlava. Specializuje se na myrmekologii.

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...