i

Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Hraboši se milují i bez hormonu lásky

 |  3. 4. 2023
 |  Vesmír 102, 188, 2023/4

Samci a samice severoamerických hrabošů prérijních (Microtus ochrogaster) uzavírají svazky na celý život. Po desetiletí byla pevnost jejich „manželství“ připisována účinkům hormonu oxytocinu. Tento „hormon lásky“ přispívá k upevnění vazeb i mezi jinými savci včetně člověka. Hraboši prérijní, kterým vědci narušili působení oxytocinu třeba léky, při vytváření trvalých svazků selhávali.

Výsledky týmu vedeného Devanandem Manolim z Kalifornské univerzity v San Francisku však staví naše představy o roli oxytocinu jako hormonu lásky na hlavu. Aby se účinky oxytocinu projevily, musí se hormon navázat na specifický receptor na buněčné membráně. Autoři pomocí CRISPR vystřihli z dědičné informace hrabošů gen pro oxytocinový receptor a nahradili ho defektní verzí. Zvířata i nadále produkovala oxytocin, ale nikde v těle neměla funkční oxytocinové receptory. Přesto hraboši normálně plnili všechny partnerské a rodičovské povinnosti.

Schopnost vytvářet trvalé páry ověřil Manoli s kolegy experimentem. Hraboše odchovávali ve společnosti sourozenců stejného pohlaví. Po dosažení dospělosti dali vědci samici a samce na týden do společné klece. Následně přenesli hraboše do klece se třemi odděleními. V jednom oddělení přivázali partnera, s kterým mohl hraboš během společně stráveného týdne uzavřít svazek. Do druhého uvázali cizího hraboše. Pokusným hrabošům ponechali možnost volného pohybu po všech třech odděleních klece a měřili dobu, jakou zvíře trávilo s partnerem nebo s cizincem. Preference pro partnera byla stejně silná u hrabošů s funkčními i blokovanými oxytocinovými receptory.

Studie vrhá nové světlo na rozpačité výsledky pokusů o léčbu depresí či autismu podáváním oxytocinu. Autoři spekulují, že pro vytvoření sociálních vazeb není oxytocin nutný; jsou výsledkem působení jiných, dosud neodhalených mechanismů. Podávání oxytocinu proto nemůže defekt v těchto mechanismech napravit.

Berendzen K. M. et al.: Neuron, 2023, DOI: 10.1016/j.neuron.2022.12.011

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie, Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...