Hexazin
| 3. 4. 2023 | Vesmír 102, 189, 2023/4
Chemici na univerzitě v Bayreuthu syntetizovali sloučeninu K9N56. Její unikátnost spočívá v tom, že se v její struktuře vyskytuje anion hexazin [N6]4–, jehož dusíkové atomy jsou uspořádány do obdobného planárního okruhu jako uhlík v jádře benzenu. K přípravě sloučeniny bylo zapotřebí extrémně vysokého tlaku (vyššího než 40 GPa, tj. 400 000krát vyššího, než je atmosférický) a teploty nad 2000 K. Chemiky překvapilo, že sloučenina tvoří opakující se „jednotky“ složené z 520 atomů (72 K a 448 N).
Dominique Laniel et al.: Nature Chemistry, 2023, DOI: 10.1038/s41557-023-01148-7
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [440,15 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Exploze, které tvoří
Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky
Aleš Buček, Jakub Prokop | 6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa
Zdeněk Lyčka | 6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...