Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Samoregenerační vlastnosti římského betonu

 |  6. 3. 2023
 |  Vesmír 102, 129, 2023/3

Římský beton umožnil svými vlastnostmi starověkým Římanům stavět velké a složité stavby, jež přetrvaly tisíciletí. Prvkové a chemické mapování vápenných klastů přítomných v římském betonu (na obr. červeně vápník, zeleně křemík, modře hliník, žlutě síra) svědčí o tom, že Římané používali míchání kalcitového materiálu za tepla, přičemž používali pálené vápno ve spojení s hašeným vápnem nebo místo něj, aby vytvořili prostředí, v němž se v maltové matrici udržely vápenné klasty s velkým povrchem. Tyto inkluze mohou vyluhovat kalcit do trhlin a po vystavení vodě rekrystalizovat a vyplňovat dutiny vzniklé zvětráváním v průběhu času. Moderní beton vyvinutý na tomto základě by mohl být trvanlivější a udržitelnější, neboť uhlíková stopa výroby betonu tvoří asi 8 % celosvětových emisí CO2.

Linda M. Seymour et al.: Science Advances, 2023, DOI: 10.1126/sciadv.add1602

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy, Historie

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...