mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Užitečný sliz

 |  6. 2. 2023
 |  Vesmír 102, 67, 2023/2

Mnozí z nás se při koupání setkali s nepříjemným slizem chaluh. Ukazuje se však, že sliz hraje důležitou úlohu: mořské hnědé řasy, jako jsou Fucus vesiculosus (chaluha bublinatá), Macrocystis (bobulák) nebo Sargassum (hroznovice), přemění ročně gigatuny CO2 na polysacharidy. Hnědé řasy tvoří tolik biomasy, že bývají považovány za mořský protějšek pozemských lesů. Syntetizují především laminarin, celulózu, alginát a fucoidan. Laminarin je rozpustný ve vodě a je potravinovým cílem řady bakterií, které ho snadno a rychle rozloží, protože jim k jeho rozkladu postačí tři enzymy. Celulóza, alginát a fucoidan jsou složkou buněčných stěn a fixují tedy uhlík v těle chaluh. Přestože fucoidan tvoří až čtvrtinu hmoty suché řasy, významnější je, že se slizovými kanálky dostává do slizové bariéry mezi řasou a vodou. Jelikož je dobře rozpustný ve vodě, musí být ve slizu stále doplňován. Tak např. chaluha bublinatá vyloučí 0,3 % své biomasy denně. Řasy tedy zprostředkovávají značný tok uhlíku. Na rozdíl od lamarinu však fucoidan dokážou rozložit jen specializované bakterie, které k tomu potřebují desítky enzymů. [3] Ačkoli není dokonale zmapován osud těchto glykanů v mořských vodách, autoři [2] věří, že „jejich přítomnost v hlubokomořských sedimentech dokazuje, že tyto glykany nebyly stráveny bakteriemi. Místo toho přesunuly oxid uhličitý z povrchových vrstev oceánu do hlubin, kde bude uzamčen nejméně po dobu příštích 1000 let.“

[1] Hagen Buck-Wiese et al.: PNAS, 2022, DOI: 10.1073/pnas.2210561119

[2] Silvia Vidal-Melgosa et al.: preprint, DOI: 10.1101/2022.03.04.483023

[3] Andreas Sichert et al.: Nat. Microbiol., 2020, DOI: 10.1038/s41564-020-0720-2

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...