mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Užitečný sliz

 |  6. 2. 2023
 |  Vesmír 102, 67, 2023/2

Mnozí z nás se při koupání setkali s nepříjemným slizem chaluh. Ukazuje se však, že sliz hraje důležitou úlohu: mořské hnědé řasy, jako jsou Fucus vesiculosus (chaluha bublinatá), Macrocystis (bobulák) nebo Sargassum (hroznovice), přemění ročně gigatuny CO2 na polysacharidy. Hnědé řasy tvoří tolik biomasy, že bývají považovány za mořský protějšek pozemských lesů. Syntetizují především laminarin, celulózu, alginát a fucoidan. Laminarin je rozpustný ve vodě a je potravinovým cílem řady bakterií, které ho snadno a rychle rozloží, protože jim k jeho rozkladu postačí tři enzymy. Celulóza, alginát a fucoidan jsou složkou buněčných stěn a fixují tedy uhlík v těle chaluh. Přestože fucoidan tvoří až čtvrtinu hmoty suché řasy, významnější je, že se slizovými kanálky dostává do slizové bariéry mezi řasou a vodou. Jelikož je dobře rozpustný ve vodě, musí být ve slizu stále doplňován. Tak např. chaluha bublinatá vyloučí 0,3 % své biomasy denně. Řasy tedy zprostředkovávají značný tok uhlíku. Na rozdíl od lamarinu však fucoidan dokážou rozložit jen specializované bakterie, které k tomu potřebují desítky enzymů. [3] Ačkoli není dokonale zmapován osud těchto glykanů v mořských vodách, autoři [2] věří, že „jejich přítomnost v hlubokomořských sedimentech dokazuje, že tyto glykany nebyly stráveny bakteriemi. Místo toho přesunuly oxid uhličitý z povrchových vrstev oceánu do hlubin, kde bude uzamčen nejméně po dobu příštích 1000 let.“

[1] Hagen Buck-Wiese et al.: PNAS, 2022, DOI: 10.1073/pnas.2210561119

[2] Silvia Vidal-Melgosa et al.: preprint, DOI: 10.1101/2022.03.04.483023

[3] Andreas Sichert et al.: Nat. Microbiol., 2020, DOI: 10.1038/s41564-020-0720-2

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...