Podivný případ mimetické liány

Řada organismů připomíná jiné, často jen vzdáleně příbuzné druhy. Nejčastěji se s tímto jevem – s mimikry nebo také s mimetismem – setkáme u živočichů, kteří se jeho prostřednictvím vydávají za organismy nebezpečnější, než jsou. Typů mimetismu je ale spousta a některé se vyskytují také u rostlin.

Skutečně bizarní případ představuje jihoamerická liána Boquila trifoliolata, která se kvůli svým vlastnostem stala centrem nejnovější botanické kontroverze. Stejně jako některé další parazitické rostliny imituje liána tvarem listů své hostitele. Na tom by ještě nebylo nic divného. Šokující však je, že Boquila trifoliolata dokáže napodobovat několik různých druhů i v rámci jediné rostliny, a to včetně stromů, po kterých se přímo nepne, a z blízka se setkává pouze s jejich listy. Dokáže snad perfektně interpretovat chemické signály okolních jedinců? Vyměňuje si s nimi symbiotické mikroorganismy nebo dokonce geny? Dosud nevíme, některé badatele ale přivedla jihoamerická liána až k úvahám, zda rostliny „nevidí“ tvary ve svém okolí.

Zde do celého příběhu vstupuje Jacob White, údržbář z amerického Utahu se zájmem o vědu. Pokud se liána ve své mimezi skutečně řídí pomocí zraku, uvažoval, nebude napodobovat jen živé rostliny, ale také umělé. První pokusy se mu zdály slibné, a tak kontaktoval rostlinného fyziologa Františka Balušku z univerzity v Bonnu. Ten Whitea instruoval k dalším experimentům, a dokonce přizval vlastního doktoranda. Řádně publikované výsledky potom ukázaly, že se listy liány umělohmotným atrapám skutečně přibližují.

Mimetický list liány Boquila trifoliolata napodobující plastovou atrapu. Snímek White J., Yamashita F.: Plant Signal. Behav., 2021, CC BY-NC-ND 4.0

Ve stejné době, kdy vyšla publikace, ale o ní vyvstaly i pochybnosti. Rukopis totiž není psán moderním vědeckým jazykem, některé formulace svědčí o touze autora za každou cenu dokázat svou hypotézu a sporné jsou i metody a interpretace výsledků. U vědeckého laika nic překvapivého, výjimečná tvrzení ale vyžadují výjimečné důkazy. Článek navíc vyšel v časopisu, jehož je Baluška šéfredaktorem, což vyvolalo dohady o střetu zájmů. Nejjednodušším řešením by asi bylo studii zopakovat lépe a za kontrolovanějších podmínek. Boquila trifoliolata ale jako naschvál roste lépe ve Whiteově obýváku než v botanickém skleníku. Že by rostlinný smysl pro humor?

Wilcox Ch.: The Scientist. 30. 11. 2022 

White J., Yamashita F.: Plant Signal. Behav., 2021, DOI: 10.1080/15592324.2021.1977530