Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Podivný případ mimetické liány

 |  6. 2. 2023
 |  Vesmír 102, 66, 2023/2

Řada organismů připomíná jiné, často jen vzdáleně příbuzné druhy. Nejčastěji se s tímto jevem – s mimikry nebo také s mimetismem – setkáme u živočichů, kteří se jeho prostřednictvím vydávají za organismy nebezpečnější, než jsou. Typů mimetismu je ale spousta a některé se vyskytují také u rostlin.

Skutečně bizarní případ představuje jihoamerická liána Boquila trifoliolata, která se kvůli svým vlastnostem stala centrem nejnovější botanické kontroverze. Stejně jako některé další parazitické rostliny imituje liána tvarem listů své hostitele. Na tom by ještě nebylo nic divného. Šokující však je, že Boquila trifoliolata dokáže napodobovat několik různých druhů i v rámci jediné rostliny, a to včetně stromů, po kterých se přímo nepne, a z blízka se setkává pouze s jejich listy. Dokáže snad perfektně interpretovat chemické signály okolních jedinců? Vyměňuje si s nimi symbiotické mikroorganismy nebo dokonce geny? Dosud nevíme, některé badatele ale přivedla jihoamerická liána až k úvahám, zda rostliny „nevidí“ tvary ve svém okolí.

Zde do celého příběhu vstupuje Jacob White, údržbář z amerického Utahu se zájmem o vědu. Pokud se liána ve své mimezi skutečně řídí pomocí zraku, uvažoval, nebude napodobovat jen živé rostliny, ale také umělé. První pokusy se mu zdály slibné, a tak kontaktoval rostlinného fyziologa Františka Balušku z univerzity v Bonnu. Ten Whitea instruoval k dalším experimentům, a dokonce přizval vlastního doktoranda. Řádně publikované výsledky potom ukázaly, že se listy liány umělohmotným atrapám skutečně přibližují.

Ve stejné době, kdy vyšla publikace, ale o ní vyvstaly i pochybnosti. Rukopis totiž není psán moderním vědeckým jazykem, některé formulace svědčí o touze autora za každou cenu dokázat svou hypotézu a sporné jsou i metody a interpretace výsledků. U vědeckého laika nic překvapivého, výjimečná tvrzení ale vyžadují výjimečné důkazy. Článek navíc vyšel v časopisu, jehož je Baluška šéfredaktorem, což vyvolalo dohady o střetu zájmů. Nejjednodušším řešením by asi bylo studii zopakovat lépe a za kontrolovanějších podmínek. Boquila trifoliolata ale jako naschvál roste lépe ve Whiteově obýváku než v botanickém skleníku. Že by rostlinný smysl pro humor?

Wilcox Ch.: The Scientist. 30. 11. 2022 

White J., Yamashita F.: Plant Signal. Behav., 2021, DOI: 10.1080/15592324.2021.1977530

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika, Biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Toman

Mgr. Jan Toman, Ph.D., (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde působí na katedře filosofie a dějin přírodních věd. Zaměřuje se především na makroevoluční jevy, ale svými zájmy se dotýká i řady hraničních oborů včetně astrobiologie. Ve všech oborech svého zájmu se věnuje také popularizaci, je členem redakční rady Vesmíru.
Toman Jan

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...