K spánku, nebo k tanci?

Hudba dokáže ovlivňovat lidské chování, což dobře ví každý, kdo někdy tancoval nebo zpíval dítěti ukolébavku. I při poslechu lidových afrických či čínských písní jsme často schopni poznat, při jakých příležitostech se která píseň v dané kultuře zpívá. Učíme se to během života, nebo je náš vztah k hudbě vrozený? Tuto otázku si položila studie publikovaná v časopise The Journal of Experimental Psychology.

Studie pracovala s tanečními písněmi, ukolébavkami a písněmi určenými k úlevě od nemoci ze sedmdesáti různých kultur. Děti ve věku od 4 do 16 let (bylo jich 5033 ze 127 zemí) měly uhodnout, v jakém kontextu je daná píseň ve své kultuře používána. Zároveň se zjišťovalo, jak silně jsou děti doma hudbě (živé či reprodukované) vystaveny. To kvůli zjištění, zda jejich vlastní hudební zkušenost zvyšuje šanci na nalezení správné odpovědi.

Program dětem přehrál šest náhodných ukázek, z každé kategorie byly zastoupeny dvě písně. Po každé ukázce děti hádaly, do které ze tří kategorií spadá. Písně dokázaly správně zařadit daleko nad úrovní náhody. Malé děti nebyly o nic horší než náctiletí a výsledky byly obdobné jako v předchozí studii u dospělých. Nejpřesněji děti určovaly ukolébavky (72 %), poté taneční písně (46 %) a písně „léčebné“ (45 %) – pouhým hádáním by se trefily jen v 33 % případů. Výsledek byl zcela nezávislý na míře vystavení dítěte hudbě.

Stejný tým už dříve popsal, že tři hudební kategorie (ukolébavka, tanec, léčba) obsahují objektivní sadu vlastností, které je od sebe spolehlivě odlišují. Například k taneční hudbě se váže rychlejší tempo, stabilní struktura rytmu a jeho větší akcentace. Umělá inteligence naučená rozpoznávat tyto vlastnosti předpověděla míru pravděpodobnosti správného zařazení konkrétních nahrávek. Odpovědi dětí i dospělých byly s těmito predikcemi ve značném souladu.

Reakce na hudbu je zřejmě hluboce zakořeněna v naší biologii. Taneční písně slouží tradičně k zvyšování vzrušení, zatímco ukolébavky se snaží vzrušení snížit (uklidnit malé dítě). Produkování zvuků ve vysokém tempu a akcentaci spotřebovává více energie než produkování pomalejších, méně akcentovaných zvuků. Takto se může daný zvuk asociovat v mysli s mírou vzrušení. Se stabilitou rytmu, nezbytnou pro koordinaci tanečníků, je to podobné.

Zájemci si mohou test použitý ve studii vyzkoušet se svými dětmi na themusiclab.org/quizzes/kfc. 

Hilton C. B. et al.: J. Exp. Psychol., 2022, DOI: 10.1037/xge0001289