i

Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Dekolonizace a Náprstkovo muzeum

 |  6. 2. 2023
 |  Vesmír 102, 112, 2023/2

Mnohé země zachvátily debaty o koloniálním dědictví. Rakousko-Uhersko koloniální državy nemělo. Diskuse o koloniálním dědictví se nás tedy netýká? V české společnosti je postkoloniální debata minimální a vedle kritiky se mnohdy setkává i s odporem. Kritika jakéhokoliv přístupu je naprosto legitimní, avšak v našem prostoru se odehrává spíše ve zkreslené podobě, vzniklé často z nevědomosti.

Pojem dekolonizace je pro nás známý zejména v politických konotacích z hodin dějepisu. Původně označuje proces, při kterém kolonie v průběhu 20. století získávaly nezávislost. Aktuální postkoloniální přístup tento pojem přenáší a užívá jej v souvislosti s myšlením a reprezentací cizích kultur.

Dekolonizace muzeí

Postkoloniální obrat ve své zjednodušené podobě znamená, že dochází k přetočení optiky, kdy jsou různé problémy nahlíženy z pozice kolonizovaných, nikoliv kolonizátorů. Postkoloniální přístup má tedy vést k odklonu od eurocentrismu a k hledání nových pohledů. Ve složitější rovině dochází v rámci této debaty také k vypořádání se s dopady a vlivy kolonialismu na myšlení, vzdělání a umění. Zde se primárně hovoří o boji proti zavedeným stereotypům, které ovlivňují náš pohled na jiné kultury a obyvatele.

Paměťové instituce byly plnohodnotnou součástí globálního kolonialismu. Zvláště etnografická muzea představovala nástroj imperiální a koloniální identity. Muzeum zde na jedné straně fungovalo jako součást dobové propagandy, ukazující vlastní úspěchy koloniálních metropolí, a na straně druhé spoluvytvářelo onen civilizační přístup a přispívalo k degradaci kolonizovaných národů v očích evropské veřejnosti.1) V neposlední řadě tato muzea představovala prostor, kde byla prezentována válečná kořist. Není proto překvapením, že postkoloniální obrat se těchto institucí přímo týká a stává se pro ně prostředkem redefinice a přehodnocení vlastní činnosti. Velký impuls pro ideové posuny v muzeích západní Evropy představoval nárůst přistěhovalectví z bývalých kolonií do původních imperiálních metropolí. Vliv rozšiřujících se minorit vedl k silnému impaktu multikulturalismu, čímž se nabourala původní podstata koloniálního muzejnictví.2)

 

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Historie, Sociologie

O autorovi

Ondřej Crhák

 

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné