i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Dekolonizace a Náprstkovo muzeum

 |  6. 2. 2023
 |  Vesmír 102, 112, 2023/2

Mnohé země zachvátily debaty o koloniálním dědictví. Rakousko-Uhersko koloniální državy nemělo. Diskuse o koloniálním dědictví se nás tedy netýká? V české společnosti je postkoloniální debata minimální a vedle kritiky se mnohdy setkává i s odporem. Kritika jakéhokoliv přístupu je naprosto legitimní, avšak v našem prostoru se odehrává spíše ve zkreslené podobě, vzniklé často z nevědomosti.

Pojem dekolonizace je pro nás známý zejména v politických konotacích z hodin dějepisu. Původně označuje proces, při kterém kolonie v průběhu 20. století získávaly nezávislost. Aktuální postkoloniální přístup tento pojem přenáší a užívá jej v souvislosti s myšlením a reprezentací cizích kultur.

Dekolonizace muzeí

Postkoloniální obrat ve své zjednodušené podobě znamená, že dochází k přetočení optiky, kdy jsou různé problémy nahlíženy z pozice kolonizovaných, nikoliv kolonizátorů. Postkoloniální přístup má tedy vést k odklonu od eurocentrismu a k hledání nových pohledů. Ve složitější rovině dochází v rámci této debaty také k vypořádání se s dopady a vlivy kolonialismu na myšlení, vzdělání a umění. Zde se primárně hovoří o boji proti zavedeným stereotypům, které ovlivňují náš pohled na jiné kultury a obyvatele.

Paměťové instituce byly plnohodnotnou součástí globálního kolonialismu. Zvláště etnografická muzea představovala nástroj imperiální a koloniální identity. Muzeum zde na jedné straně fungovalo jako součást dobové propagandy, ukazující vlastní úspěchy koloniálních metropolí, a na straně druhé spoluvytvářelo onen civilizační přístup a přispívalo k degradaci kolonizovaných národů v očích evropské veřejnosti.1) V neposlední řadě tato muzea představovala prostor, kde byla prezentována válečná kořist. Není proto překvapením, že postkoloniální obrat se těchto institucí přímo týká a stává se pro ně prostředkem redefinice a přehodnocení vlastní činnosti. Velký impuls pro ideové posuny v muzeích západní Evropy představoval nárůst přistěhovalectví z bývalých kolonií do původních imperiálních metropolí. Vliv rozšiřujících se minorit vedl k silnému impaktu multikulturalismu, čímž se nabourala původní podstata koloniálního muzejnictví.2)

 

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Historie, Sociologie

O autorovi

Ondřej Crhák

 

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....