Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Dekolonizace a Náprstkovo muzeum

 |  6. 2. 2023
 |  Vesmír 102, 112, 2023/2

Mnohé země zachvátily debaty o koloniálním dědictví. Rakousko-Uhersko koloniální državy nemělo. Diskuse o koloniálním dědictví se nás tedy netýká? V české společnosti je postkoloniální debata minimální a vedle kritiky se mnohdy setkává i s odporem. Kritika jakéhokoliv přístupu je naprosto legitimní, avšak v našem prostoru se odehrává spíše ve zkreslené podobě, vzniklé často z nevědomosti.

Pojem dekolonizace je pro nás známý zejména v politických konotacích z hodin dějepisu. Původně označuje proces, při kterém kolonie v průběhu 20. století získávaly nezávislost. Aktuální postkoloniální přístup tento pojem přenáší a užívá jej v souvislosti s myšlením a reprezentací cizích kultur.

Dekolonizace muzeí

Postkoloniální obrat ve své zjednodušené podobě znamená, že dochází k přetočení optiky, kdy jsou různé problémy nahlíženy z pozice kolonizovaných, nikoliv kolonizátorů. Postkoloniální přístup má tedy vést k odklonu od eurocentrismu a k hledání nových pohledů. Ve složitější rovině dochází v rámci této debaty také k vypořádání se s dopady a vlivy kolonialismu na myšlení, vzdělání a umění. Zde se primárně hovoří o boji proti zavedeným stereotypům, které ovlivňují náš pohled na jiné kultury a obyvatele.

Paměťové instituce byly plnohodnotnou součástí globálního kolonialismu. Zvláště etnografická muzea představovala nástroj imperiální a koloniální identity. Muzeum zde na jedné straně fungovalo jako součást dobové propagandy, ukazující vlastní úspěchy koloniálních metropolí, a na straně druhé spoluvytvářelo onen civilizační přístup a přispívalo k degradaci kolonizovaných národů v očích evropské veřejnosti.1) V neposlední řadě tato muzea představovala prostor, kde byla prezentována válečná kořist. Není proto překvapením, že postkoloniální obrat se těchto institucí přímo týká a stává se pro ně prostředkem redefinice a přehodnocení vlastní činnosti. Velký impuls pro ideové posuny v muzeích západní Evropy představoval nárůst přistěhovalectví z bývalých kolonií do původních imperiálních metropolí. Vliv rozšiřujících se minorit vedl k silnému impaktu multikulturalismu, čímž se nabourala původní podstata koloniálního muzejnictví.2)

 

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Historie, Sociologie

O autorovi

Ondřej Crhák

 

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...