i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Hycean: Oáza na cestě k životu?

 |  4. 12. 2023
 |  Vesmír 102, 678, 2023/12

V atmosféře planety K2-18 b, která se nachází v obyvatelné zóně své hvězdy, byl nalezen metan, oxid uhličitý a dimetylsulfid. Může to být první stopa mimozemského života?

Planetu K2‑18 b objevil již v roce 2015 kosmický teleskop Kepler, který byl na dráhu okolo Slunce vynesen o šest let dříve. Kepler patří mezi velké kosmické observatoře. Vstupní optický člen má průměr 0,95 metru, průměr hlavního zrcadla činí 1,4 metru. Pro porovnání – průměr Hubbleova teleskopu je 2,4 metru, plocha složeného zrcadla Webbova teleskopu odpovídá kruhu o průměru 6,3 metru. Rozsah citlivosti detektoru světla je u Kepleru 430 až 890 nanometrů, tedy celá viditelná oblast spektra a část blízkého infračerveného oboru. To jsou hodnoty běžné například u mobilních telefonů. To, čím je Kepler výjimečný, jsou bez nadsázky obří rozměry detektoru, který je sestaven z CCD čipů do matice tvaru čtverce o úhlopříčce téměř 40 cm. Ovšem v rozích jsou čipy vynechané – nacházejí se tam senzory přesného navádění (obr. 1).

„Nové vzrušení přišlo na konci léta roku 2023, K dalšímu čtení… kdy astronomové v atmosféře K2-18 b detekovali spektrální čáry metanu, oxidu uhličitého a také dimetylsulfidu, což je látka, kterou na Zemi produkují například mořské řasy.“

Planet je více než hvězd

Observatoř Kepler stále neúnavně obíhá kolem Slunce, ale o její misi již musíme mluvit v minulém čase. Primární mise byla naplánována do roku 2012, poté byla kvůli problému s šumem pozadí prodloužena do roku 2016. Teleskop byl zaměřen na pečlivě vybranou oblast Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě. Nepřinášel nádherné snímky mlhovin, hvězdokup či vzdálených galaxií. „Pouze“ měřil jasnost hvězd. A to hned stovky tisíc najednou. Smyslem bylo čekání na štěstí v podobě planety, která na své oběžné dráze při pohledu od nás přechází přes disk hvězdy. Planetu nevyfotografujeme, ale zaznamenáme pokles jasnosti hvězdy. Pokud se jev opakuje se stejnou periodou, máme velkou naději, že jsme objevili planetu. Pravděpodobnost, že dráha cizí planety bude mít ten správný sklon, aby jev nastal, je velmi malá. Objevíme tak jen zlomek existujících planet. A proto bylo obrovským překvapením, že jich Kepler během několika roků objevil tisíce. Započteme-li (ne)pravděpodobnost příhodného sklonu dráhy, počet hvězd, u nichž jsme planety hledali, a skutečnost, že v řadě případů byly objeveny i planetární soustavy čítající nejméně dvě planety, vychází, že planet je ve vesmíru (přesněji v blízkém okolí do vzdálenosti několika tisíc světelných roků) více než hvězd. To je zásadně nová informace. A tak velký objev, že by sám o sobě zajistil observatoři Kepler věčnou slávu.

Nyní vidíte 36 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.