Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Kosmické koště

 |  2. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 542, 2023/10

Kromě funkčních satelitů se na oběžných drahách pohybuje o několik řádů vyšší počet kosmického smetí – objektů lidského původu. Nejsou to jen již nefunkční satelity, ale také úlomky pocházející ze srážek. Bohužel někdy plánovaných – v roce 2007 Čína v rámci svého vojenského programu ASAT zničila vlastní meteorologický satelit Fengyun-1C (o hmotnosti 750 kg). Fragmenty z této srážky se během deseti dnů rozptýlily a vytvořily prstenec kolem celé Země. Značná část z nich se dodnes pohybuje ve výškách mezi 175 km a 3600 km. Ohrožovaly mj. také mezinárodní stanici ISS. Ke srážkám však dochází i bez záměru. Např. v roce 2009 se již nefukční vojenský ruský Kosmos 2251 o hmotnosti 900 kg srazil s americkým komunikačním satelitem Iridium 33 (o hmotnosti 689 kg). Následkem této kolize vznikly desítky tisíc úlomků, z nichž asi 2000 bylo větších než 10 cm. Objekty této velikosti neohrožují jen aktivní satelity, pro astronauty představují fatální nebezpečí. Studie NASA z roku 2005 ukazuje, že i kdyby se již nevypouštěly žádné nové satelity, ještě řadu desítek let by vzrůstal počet úlomků větších než 10 cm v důsledku srážek již obíhajících těles (Science, DOI: 10.1126/science.1121337). Od té doby roste počet vypouštěných satelitů a rovněž množství kosmického smetí.

Náklady na kosmické lety se zvyšují kvůli potřebným ochranným štítům satelitů nebo kvůli nutnosti vybavit satelit motory, jež by umožnily vyhnout se ohrožujícím fragmentům. Rovněž je třeba neustále sledovat větší fragmenty. Jak přivést úlomky k zániku? A za jakou cenu? Tyto otázky zvažuje zpráva NASA z března tohoto roku. Zásadně odlišné jsou metody pro velké objekty a pro malé objekty. U velkých objektů jde více méně o jejich řízený nebo neřízený návrat do hustších vrstev atmosféry, kde buď úplně, nebo z větší části shoří. Pro snahu vychýlit fragmenty o velikosti 1–10 cm z orbity natolik, aby v krátké době zanikly v nižších vrstvách atmosféry, je tlak fotonů příliš slabý. Na rozdíl od toho se zdá být použití laserového svazku k ablaci materiálu fragmentu (viz obr.) již ekonomicky výhodné. Ablace totiž vytváří větší tah než samotné fotony, vyžaduje však výkonnější lasery a velmi úzký a velmi přesně zacílený svazek.

Smetí za sebou nechávají všichni, kdo se však ujme úklidu? 

Zdroj: www.nasa.gov/offices/otps/publications

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kosmonautika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...