Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

SuperGPS

 |  9. 1. 2023
 |  Vesmír 102, 9, 2023/1

Globální satelitní navigační systémy jsou založeny na tom, že konstelace satelitů vysílá signál k zařízením, jakými jsou např. mobilní telefony, a měří časový interval potřebný k zaznamenání jeho odezvy. Z tohoto údaje vypočte vzdálenost zařízení od satelitu. Ze synchronizovaných údajů o vzdálenosti zařízení od čtyř satelitů a z jejich pozic se nakonec vypočtou pro dané zařízení zeměpisná šířka a délka i výška nad geoidem zařízení. Se zdokonalováním technologií se zvyšovala přesnost lokalizace až k teoretické hranici jednotek centimetrů. V reálném provozu se však této přesnosti nedosahuje, zejména v podmínkách městského prostředí, kde chyba lokalizace činí i mnoho metrů. Přispívá k tomu mnohonásobný odraz od výškových budov, nedostupnost signálu v některém směru, komplikace způsobené vnitřním prostředím některých budov ap. Zranitelnost globálních navigačních satelitních systémů je rizikem pro všechny technologie na nich založené. Konstelace satelitů na nízké oběžné dráze některá rizika vyplývající ze zranitelnosti eliminují za cenu velkého množství satelitů.

Skupina výzkumníků ze Svobodné univerzity v Amsterodamu a z Technické univerzity v Delftu vyvinula prototyp pozemního lokalizačního systému využívajícího optickou síť a základnové vysílače mikrovlnného signálu. Optická síť distribuuje časové signály z atomových hodin do základnových vysílačů. Přesnost tohoto lokalizačního systému dosahuje 10 centimetrů, hodnot, kterých globální navigační systém v městském prostředí zpravidla nedosahuje.

Kombinace konstelace pozemních vysílačů s optickou infrastrukturou eliminuje mnohá rizika spojená s globálním navigačním satelitním systémem a hlavně funguje na něm nezávisle.

Jeroen C. J. Koelemeij et al.: Nature 2022, DOI: 10.1038/s41586-022-0531

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie, GIS a navigace
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...