Aktuální číslo:

2023/2

Téma měsíce:

Propojený svět

SuperGPS

 |  9. 1. 2023
 |  Vesmír 102, 9, 2023/1

Globální satelitní navigační systémy jsou založeny na tom, že konstelace satelitů vysílá signál k zařízením, jakými jsou např. mobilní telefony, a měří časový interval potřebný k zaznamenání jeho odezvy. Z tohoto údaje vypočte vzdálenost zařízení od satelitu. Ze synchronizovaných údajů o vzdálenosti zařízení od čtyř satelitů a z jejich pozic se nakonec vypočtou pro dané zařízení zeměpisná šířka a délka i výška nad geoidem zařízení. Se zdokonalováním technologií se zvyšovala přesnost lokalizace až k teoretické hranici jednotek centimetrů. V reálném provozu se však této přesnosti nedosahuje, zejména v podmínkách městského prostředí, kde chyba lokalizace činí i mnoho metrů. Přispívá k tomu mnohonásobný odraz od výškových budov, nedostupnost signálu v některém směru, komplikace způsobené vnitřním prostředím některých budov ap. Zranitelnost globálních navigačních satelitních systémů je rizikem pro všechny technologie na nich založené. Konstelace satelitů na nízké oběžné dráze některá rizika vyplývající ze zranitelnosti eliminují za cenu velkého množství satelitů.

Skupina výzkumníků ze Svobodné univerzity v Amsterodamu a z Technické univerzity v Delftu vyvinula prototyp pozemního lokalizačního systému využívajícího optickou síť a základnové vysílače mikrovlnného signálu. Optická síť distribuuje časové signály z atomových hodin do základnových vysílačů. Přesnost tohoto lokalizačního systému dosahuje 10 centimetrů, hodnot, kterých globální navigační systém v městském prostředí zpravidla nedosahuje.

Kombinace konstelace pozemních vysílačů s optickou infrastrukturou eliminuje mnohá rizika spojená s globálním navigačním satelitním systémem a hlavně funguje na něm nezávisle.

Jeroen C. J. Koelemeij et al.: Nature 2022, DOI: 10.1038/s41586-022-0531

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie, GIS a navigace
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

S rozumem v koncích?

S rozumem v koncích?

Přemysl Mácha, Michal Pavlásek  |  6. 2. 2023
Podle amerického sociobiologa Edwarda O. Wilsona „skutečný problém lidstva tkví v tom, že máme paleolitické emoce, středověké instituce a božské...
Nepůvodní rostliny a dědictví evropského kolonialismu

Nepůvodní rostliny a dědictví evropského kolonialismu

Petr Pyšek, Jan Pergl  |  6. 2. 2023
Kolonialismus je nejčastěji spojován s dobýváním nových území, drancováním přírodních zdrojů či zavlékáním nemocí. Patří k němu ale také masové...
Rébusy z pravěku

Rébusy z pravěku uzamčeno

Martin Oliva  |  6. 2. 2023
Byl čtvrtek 16. července 1987, když se pod radlicí těžkého buldozeru v čerstvé ornici objevil shluk kostí. Stalo se na místě, které je jen několik...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné