i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Pásovci, lepra a regenerace jater

 |  9. 1. 2023
 |  Vesmír 102, 6, 2023/1

Budeme jednou játra léčit za pomoci lepry? To zní ještě hůř než léčba ran solí. Tvrzení je nadsazené, přesto bakterie Mycobacterium leprae, jež u lidí působí lepru, může pomoci v poznání mechanismů zajišťujících regeneraci jater. Játra jsou přeborníky v regeneraci. Zdravý orgán dokáže dorůst a doplnit chybějící část, ale při chronickém poškození (např. cirhóze) tuto schopnost částečně či úplně ztrácí, tkáň se jizví a mohou v ní bujet nádory. Současná medicína s tím příliš nezmůže.

Na scénu vstupují pásovci devítipásí (Dasypus novemcinctus), jejichž játra mohou přirozeně hostit bakterie lepry. Játra infikovaných zvířat jsou sice oproti orgánům nenakažených zvířat větší, ale jak zjistili biologové z Británie a USA, zároveň zcela v pořádku, tedy struktura i aktivita orgánu jsou normální. Zdá se však, že jaterní buňky byly „přeprogramovány“. Sestava genů zapnutá v buňkách je totiž podobnější sestavě genů aktivních v plodu než v dospělém zvířeti, což je stav, který podporuje růst a regeneraci. Genetickým programátorem je tu pravděpodobně bakterie M. leprae, u níž stejná skupina vědců v minulosti prokázala podobnou schopnost ve Schwannových buňkách, obalujících některé buňky nervové soustavy jako jakási izolace vodičů.

Bakterie tedy „vědí“, jak vypěstovat zdravá a velká játra, ve kterých přebývají, a mohou nám pomoci odhalit mechanismy, jimiž lze regeneraci navodit bez rizika nádorového bujení. Pokud by se povedlo tyto mechanismy zapnout u pacientů s poškozenými játry, jako to umějí samy bakterie, mohla by regenerace pomoci v případech, kdy dnes medicína sahá po transplantaci.

Hess S. et al.: Cell Reports Medicine, 2022, DOI: 10.1016/j.xcrm.2022.100820

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Genetika, Biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Kateřina Bezányiová

Kateřina Bezányiová (*2000) studuje na Přírodovědecké fakultě UK, v průběhu středoškolského studia absolvovala stáž v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově. V současné době se věnuje populační genetice kukaččích včel a jejich hostitelů.
Bezányiová Kateřina

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...