i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Pásovci, lepra a regenerace jater

 |  9. 1. 2023
 |  Vesmír 102, 6, 2023/1

Budeme jednou játra léčit za pomoci lepry? To zní ještě hůř než léčba ran solí. Tvrzení je nadsazené, přesto bakterie Mycobacterium leprae, jež u lidí působí lepru, může pomoci v poznání mechanismů zajišťujících regeneraci jater. Játra jsou přeborníky v regeneraci. Zdravý orgán dokáže dorůst a doplnit chybějící část, ale při chronickém poškození (např. cirhóze) tuto schopnost částečně či úplně ztrácí, tkáň se jizví a mohou v ní bujet nádory. Současná medicína s tím příliš nezmůže.

Na scénu vstupují pásovci devítipásí (Dasypus novemcinctus), jejichž játra mohou přirozeně hostit bakterie lepry. Játra infikovaných zvířat jsou sice oproti orgánům nenakažených zvířat větší, ale jak zjistili biologové z Británie a USA, zároveň zcela v pořádku, tedy struktura i aktivita orgánu jsou normální. Zdá se však, že jaterní buňky byly „přeprogramovány“. Sestava genů zapnutá v buňkách je totiž podobnější sestavě genů aktivních v plodu než v dospělém zvířeti, což je stav, který podporuje růst a regeneraci. Genetickým programátorem je tu pravděpodobně bakterie M. leprae, u níž stejná skupina vědců v minulosti prokázala podobnou schopnost ve Schwannových buňkách, obalujících některé buňky nervové soustavy jako jakási izolace vodičů.

Bakterie tedy „vědí“, jak vypěstovat zdravá a velká játra, ve kterých přebývají, a mohou nám pomoci odhalit mechanismy, jimiž lze regeneraci navodit bez rizika nádorového bujení. Pokud by se povedlo tyto mechanismy zapnout u pacientů s poškozenými játry, jako to umějí samy bakterie, mohla by regenerace pomoci v případech, kdy dnes medicína sahá po transplantaci.

Hess S. et al.: Cell Reports Medicine, 2022, DOI: 10.1016/j.xcrm.2022.100820

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Genetika, Biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Kateřina Bezányiová

Kateřina Bezányiová (*2000) studuje zoologii na Přírodovědecké fakultě UK. V současné době se věnuje evoluční genetice obratlovců evropských mokřadů v Laboratoři genetiky ryb na Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.
Bezányiová Kateřina

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....