i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Arsenid boru kontra křemík

 |  9. 1. 2023
 |  Vesmír 102, 7, 2023/1

Polovodič vhodný pro mikroprocesory by měl mít kromě vysoké pohyblivosti nosičů náboje také vysokou tepelnou vodivost. Důmyslné laboratorní experimenty prokázaly, že velmi čistý kubický arsenid boru má nejméně 10krát lepší tepelnou vodivost než křemík a že rovněž pohyblivostí nosičů náboje předčí všechny dosud známé polovodiče. Pohyblivost elektronů má na stejné úrovni jako křemík, avšak pohyblivost děr je mnohem vyšší než u křemíku. To z něj činí vysoce nadějný materiál pro integrované obvody s velmi vysokým počtem tranzistorů a vysokou taktovací frekvencí.

A nejen to. Další skupina experimentátorů zjistila, že kubický arsenid boru má ještě jednu přednost, která by z něj činila slibný materiál pro fotovoltaické články s vysokou účinností. Světlo s dostatečně velkou energií absorbované v polovodivém materiálu generuje volný elektron a elektronovou díru, které se v elektrickém poli pohybují, elektrony k anodě, kladně nabité díry ke katodě. Elektrony vyšších energií ve většině polovodičových materiálů nevydrží dost dlouho, aby mohly být „sesbírány“ na  anodě. Usama Choudry se spolupracovníky prokázal pomocí řádkovací ultrarychlé elektronové mikroskopie, že v kubickém arsenidu boru elektrony vyšších energií vydrží dostatečně dlouho (zhruba 200 ps). Kubický arsenid boru by proto byl příslibem i pro fotovoltaiku, pokud ho ovšem technologové dokážou vyrábět ve velkém a dostatečně levně. Zatím je to první malý krůček. Nicméně panel editorů PhysicsWorld vybral tento objev mezi svých deset průlomových fyzikálních objevů roku 2022. 

Usama Choudry et al.: Matter, 2022, DOI: 10.1016/j.matt.2022.09.029

Jungwoo Shin et al.: Science, 2022, DOI: 10.1126/science.abn42

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika, Chemie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....