i

Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Arsenid boru kontra křemík

 |  9. 1. 2023
 |  Vesmír 102, 7, 2023/1

Polovodič vhodný pro mikroprocesory by měl mít kromě vysoké pohyblivosti nosičů náboje také vysokou tepelnou vodivost. Důmyslné laboratorní experimenty prokázaly, že velmi čistý kubický arsenid boru má nejméně 10krát lepší tepelnou vodivost než křemík a že rovněž pohyblivostí nosičů náboje předčí všechny dosud známé polovodiče. Pohyblivost elektronů má na stejné úrovni jako křemík, avšak pohyblivost děr je mnohem vyšší než u křemíku. To z něj činí vysoce nadějný materiál pro integrované obvody s velmi vysokým počtem tranzistorů a vysokou taktovací frekvencí.

A nejen to. Další skupina experimentátorů zjistila, že kubický arsenid boru má ještě jednu přednost, která by z něj činila slibný materiál pro fotovoltaické články s vysokou účinností. Světlo s dostatečně velkou energií absorbované v polovodivém materiálu generuje volný elektron a elektronovou díru, které se v elektrickém poli pohybují, elektrony k anodě, kladně nabité díry ke katodě. Elektrony vyšších energií ve většině polovodičových materiálů nevydrží dost dlouho, aby mohly být „sesbírány“ na  anodě. Usama Choudry se spolupracovníky prokázal pomocí řádkovací ultrarychlé elektronové mikroskopie, že v kubickém arsenidu boru elektrony vyšších energií vydrží dostatečně dlouho (zhruba 200 ps). Kubický arsenid boru by proto byl příslibem i pro fotovoltaiku, pokud ho ovšem technologové dokážou vyrábět ve velkém a dostatečně levně. Zatím je to první malý krůček. Nicméně panel editorů PhysicsWorld vybral tento objev mezi svých deset průlomových fyzikálních objevů roku 2022. 

Usama Choudry et al.: Matter, 2022, DOI: 10.1016/j.matt.2022.09.029

Jungwoo Shin et al.: Science, 2022, DOI: 10.1126/science.abn42

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika, Chemie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...