Netopýří nej

V rámci savců drží netopýři rekord v nejednom „nej“. Netopýrek thajský (Craseonycteris thonglongai) je nejmenším savcem světa a představuje i čeleď s nejmenším rozšířením. Rod Myotis je naopak jediným savčím rodem s kosmopolitním rozšířením (pomineme-li rod Homo). A tak dále. Vrcholný šampion hned v několika ohledech a v rámci všech suchozemských obratlovců je na pohled docela průměrný netopýr tadarida guánová.

Tadarida guánová (Tadarida brasiliensis; obr. 1) dominuje v rychlosti aktivního pohybu, v prostorové koncentraci jedinců a ve využívání stanovišť nedostupných pro jiné obratlovce. Víc než samotná nej, jimiž si s oblibou poznávání světa kolem nás zjednodušujeme, určitě zasluhuje pozornost spíše otázka, co stojí v jejich pozadí a odkud se odvíjejí jedinečnosti jejich nositele.

Klíčovým faktorem, jejž nelze přehlédnout, je tu bezpochyby osídlení jeskyní, které spolehlivě chrání jejich obyvatele před predátory i před vlivy vnějšího prostředí. Jeskyně těchto kvalit jsou ovšem vždy vzácné, jejich výskyt v krajině je nerovnoměrný a ostrůvkovitý. Jejich využití proto nezbytně předpokládá agregaci populace do poměrně malého množství optimálních úkrytů osídlených velmi početnými koloniemi. Bezkonfliktní přítomnost velkého množství jedinců lze však zajistit pouze velmi rozsáhlými úpravami sociální biologie, omezením teritoriality, úpravami reprodukční biologie, ročního životního cyklu atd. Omezujícím faktorem agregovaného výskytu je současně skutečnost, že se příslušníci kolonie musí za potravou rozptýlit do nemalých vzdáleností. Maximální početnost kolonie je tedy omezena kapacitou potravních zdrojů v dosahu jednoho nočního letu. Indexujícími proměnnými jsou tu tudíž jednak reálná kapacita využívaného potravního zdroje (případně rozsah flexibility potravních nároků), jednak dispozice k dálkovému rozptylu a využívání vzdálených lovišť. V podmínkách tropů a subtropů, kde netopýři, vzhledem k extrémní kapacitě příslušných potravních zdrojů, v první řadě hmyzu, představují – na rozdíl od našich krajů – suverénně nejpočetnější složku savčích společenstev, může spolupůsobení všech těchto faktorů vyústit do stavu, který překračuje myslitelné meze.

Snímek Michael Durham, Bat Conservation International Austin

Zpředmětnění této skutečnosti je tadarida guánová, celkem nenápadný netopýr, rozšířený ve většině Jižní Ameriky a v jižních oblastech USA. Je příslušníkem kosmopolitní čeledi tadaridovitých (Molossidae), skupiny úzce specializované na lov hmyzu ve volném vzdušném sloupci. S ním je spojena úprava křídel maximalizující schopnost rychlého přímého letu, potřebná k překonávání vzdáleností mezi rozptýlenými místy agregovaného výskytu vzdušného hmyzu. Harmonikovitě zvrásnělé rty a tváře vytvářejí při otevření úst prostorný trychtýř ke kvantitativnímu sběru agregované potravy a dávají obličeji těchto netopýrů výraz vystižený alternativním českým jménem čeledi – morousové.