Nepůvodní stromy ohrožují tropický hmyz

Vysazování nepůvodních druhů stromů může sice přinášet řadu výhod, mnohdy však spíš škodí. Svou přítomností mohou snižovat druhovou rozmanitost i počet typických indikátorů biodiverzity, jako jsou motýli nebo ptáci. To je problém, který v dnešní době může narůst do opravdu velkých rozměrů, neboť sázení stromů se stává jednou z nejpopulárnějších činností všemožných iniciativ, které si dávají za cíl vysázet miliardy, či dokonce hned biliony stromů ve snaze mírnit dopad lidské činnosti na klimatickou změnu. Bohužel se ale moc nezamýšlejí nad tím, co sázet a kam.

Stromy skutečně dokážou mnohé divy, například udržet v krajině vodu a biologickou rozmanitost nebo pohlcovat přebytečné teplo a CO₂, ale jsou-li vysazovány bez rozmyslu, například v biotopu, kde nikdy předtím nerostly, nebo jsou použity nevhodné nepůvodní druhy, celá snaha ztrácí smysl.

V Brazílii se sázejí nepůvodní druhy stromů ve velkém, doslova plantáže exotických dřevin. Původním důvodem byla světová poptávka po dřevu jako průmyslovém artiklu. Nyní je tato činnost vnímána také jako „akt záchrany planety“, přestože zatím nebylo jasné, jak moc nepůvodní plantáže ovlivňují původní les. Nová studie ukázala, že eukalyptové plantáže v Brazílii mohou ovlivňovat důležité hmyzí druhy v přilehlém původním lese do vzdálenosti až 800 m prostřednictvím tzv. okrajového efektu.

Jeho vliv byl prokázán už dříve, ale především u vegetace, v mikroklimatu a na relativně krátkou vzdálenost. Podle nejnovějších poznatků reagují na změnu spojenou s nepůvodními druhy stromů i některé druhy brouků z podčeledi Scarabaeinae, které jsou často používány jako indikátory environmentálních změn, a to i relativně hluboko uvnitř jejich původního biotopu. Odpověď se u nich nicméně liší. Některé druhy reagují citlivěji než jiné. Plantáže exotických dřevin tedy mohou zasahovat do původní přírody v mnohem větší míře, než jsme mysleli, a pochopení vícedruhových odpovědí na narušování přírody lidmi je klíčové při řešení dnešní krize biodiverzity.  

Costa M. K. S. et al.: Forest Ecology and Management, 2022, DOI: 10.1016/j.foreco.2022.120277