Siemens_CWvs2022Siemens_CWvs2022Siemens_CWvs2022Siemens_CWvs2022
i

Aktuální číslo:

2022/9

Téma měsíce:

Evropa

Historie společnosti Zentiva

 |  5. 9. 2022
 |  Vesmír 101, 578, 2022/9
komerční prezentace

Firma Zentiva se pyšní dlouhou tradicí, konkrétně uvádí téměř 535 let, když odvozuje své začátky od lékárny U Černého orla v Praze na Malé Straně, o níž nejstarší zmínka pochází z roku 1488.

Souvislost s firmou Zentiva se začala rýsovat v roce 1851, kdy do lékárny U Černého orla nastoupil jako praktikant student farmacie na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě Benjamin Fragner. Tento plzeňský rodák z bohaté soukenické rodiny koupil v roce 1857 dům U Černého orla i s lékárnou, posléze proslulou jako Fragnerova lékárna. Po smrti Benjamina Fragnera v roce 1886 převzal lékárnu jeho syn Karel, který se na to dlouhodobě připravoval studiem farmacie jak v Praze, tak na pařížské Sorbonně. Lékárna dobře prosperovala, takže krátce po jejím převzetí Karel přikoupil sousední dům a v rámci rozsáhlé rekonstrukce oba domy spojil a přestavěl do dnešní podoby. Díky této rekonstrukci se našel prostor pro novou chemickou laboratoř s širokou možností extrakcí, která se stala chloubou lékárny (obr. 1).

Od lékárny k tovární výrobě

Karel Fragner nebyl obyčejným lékárníkem. Byl předsedou České lékárnické společnosti, často přednášel, psal vlastní odborná pojednání a překládal odborné texty, hlavně z francouzštiny. Jako správný pokračovatel rodinné dynastie si také vychovával svého nástupce, za kterého si ze svých osmi dětí vybral nejmladšího syna Jiřího. Ten studoval farmacii na Karlově univerzitě a zároveň chemii na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství, dnešní VŠCHT Praha. Po ukončení studií a absolvování dvouleté vojenské služby odjel na studijní pobyt do Spojených států, kde pracoval v několika chemických továrnách. Svůj zamýšlený několikaletý pobyt v USA musel ale po smrti otce v roce 1926 předčasně ukončit a lékárnu převzít.

Po zkušenostech z USA si uvědomil budoucnost hromadné výroby léků a přemluvil rodinu k založení firmy Továrna B. Fragner, která by se takové výrobě věnovala. V roce 1930 byla zahájena výstavba továrny v Dolních Měcholupech a již půl roku poté se začaly v první budově vyrábět léky. Továrna byla moderně koncipovaná, měla na svou dobu velmi dobře vybavené laboratoře a její zprovoznění opravdu znamenalo přechod od klasické lékárny k průmyslové výrobě léčiv. Autorem původního, nikdy plně nerealizovaného projektu byl Jiřího bratr Jaroslav, jeden z nejvýznamnějších českých architektů 20. století. Mezi jeho nejznámější realizované práce patří například rekonstrukce Karolina, rekonstrukce Betlémské kaple nebo některé úpravy na Pražském hradě. Po něm je pojmenována i Galerie Jaroslava Fragnera, jedna z mála galerií věnujících se výhradně prezentaci architektury.

Válka a „český penicilin“

Za druhé světové války dostala firma B. Frágner německou správu, ale pokračovala ve výrobě léčiv. Jiří Fragner využil svého vlivu a zvláště po uzavření českých vysokých škol zaměstnal řadu jejich pracovníků a studentů a zachránil je od nuceného nasazení v Německu. Z řady z nich se po válce stali významní českoslovenští vědci; například farmakoložka Helena Rašková (1913–2010), biochemik Josef Koštíř (1907–2000), mikrobiolog akademik Ivan Málek (1909–1994), analytický chemik Ivo Hais (1918–1996) nebo organický chemik Karel Wiesner (1919–1986).

Během války se k nám ze zahraničí dostaly zprávy o „zázračném“ penicilinu a Fragner inicioval pokusy o jeho laboratorní přípravu, které chápal také částečně jako snahu své odborníky zaměstnat na zajímavém a pro ně inspirativním projektu. Nakonec se skupině podařilo získat „český penicilin“ Mykoin BF 510, který byl v několika závažných případech také podán pacientům.

Výzkumný ústav pro farmacii a biochemii

VÚFB, v němž jsem byl řadu let zaměstnán a jehož jsem velkým patriotem, byl založen po znárodnění farmaceutického průmyslu v roce 1951 a byla pro něj postavena nová budova v Praze na Vinohradech. Jeho výzkumné aktivity byly zaměřeny na hledání původních léků i vývoj generik v oblasti centrálního a vegetativního nervového systému, krevního oběhu, zánětlivých procesů, mikrobiálních infekcí, kancerostatik a v dalších oblastech. Vyvinutá léčiva pak byla vyráběna v jednotlivých podnicích firmy SPOFA. Tato činnost ústavu vedla k třiceti původním látkám, které byly uvedeny do terapeutické praxe, z nichž je ještě v současné době dvacet v běžné preskripci. Celkem sedm originálních léčiv se uplatnilo v zahraničí, hlavně formou licencí, a zvláště antidepresivum Prothiaden (Boots) a beta-blokátor Trimepranol (Boehringer Mannheim) představovaly významný zdroj deviz. Prothiaden byl dokonce několik let nejpoužívanějším antidepresivem ve Velké Británii.

Znárodnění

Po válce byly v roce 1945 farmaceutické podniky znárodněny a jejich sloučením vznikly Spojené farmaceutické závody (SFZ, později SPOFA). Firma B. Fragner byla se svými 750 zaměstnanci a rozsáhlým majetkem vedoucím farmaceutickým výrobcem v celém Československu a stala se základem této nové firmy. Jiří Fragner podporoval vytváření státního podniku zaměřeného na výzkum a výrobu léčiv a stal se ve firmě SPOFA technicko-výrobním náměstkem. V této funkci zůstal až do února 1948, kdy byl jako „třídní nepřítel a vykořisťovatel“ propuštěn.

V roce 1950 pak byly vyčleněny závody Dolní Měcholupy, Modřany a Hořátev a vznikl z nich národní podnik Léčiva. Vzhledem k neustále rostoucí poptávce po léčivech bylo v šedesátých letech rozhodnuto rozšířit jeho výrobní kapacitu. První část, výrobna injekčních přípravků, byla uvedena do provozu roku 1976. Rok poté se rozběhla přípravna mastí, krémů a čípků a nakonec také moderní linka na výrobu tablet, kapslí a dražé. Celý projekt byl dokončen v roce 1979, kdy už byl zvláště závod Léčiv v Dolních Měcholupech po výstavbě moderních výrobních provozů s odpovídajícím zařízením na dobré evropské úrovni.

Po revoluci

Další podstatné změny se udály až po roce 1989, kdy bylo nutné přijmout mezinárodní standardy související se zaváděním správné výrobní praxe a dalších podmínek nutných pro udržení konkurenceschopnosti. Firma zmodernizovala výrobu, skladování a distribuci a sáhla i k organizačním změnám. Po rozpadu firmy SPOFA přišla Léčiva o závod Modřany (Interpharma), i poté se ale spoléhala na nákup účinných látek hlavně od československých výrobců a pokračovala ve spolupráci s Výzkumným ústavem pro farmacii a biochemii.

Pro další vývoj podniku byla zásadní prozíravost tehdejšího vedení v čele s generálním ředitelem Ing. Jiřím Michalem. I když byla část akcií firmy dána do kuponové privatizace, podařilo se v roce 1997 prosadit privatizaci zbytkového podílu (70 %) formou nákupu vedením podniku (management buy-out). Na privatizaci se podílel částkou 125 milionů dolarů americký rizikový kapitál fondů Warburg Pincus, takže nedošlo k vnitřnímu zadlužení firmy. Vedení společnosti mělo jasnou vizi vybudování špičkového evropského výrobce generik a soustředilo se hlavně na oblast značkových generických léčiv. Klíčové bylo také to, že si vedení uvědomilo nutnost zpětné integrace a posílení výzkumu firmy a započalo snahu o získání Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii (VÚFB, viz rámeček), což se podařilo realizovat v roce 2000.

Snaha o expanzi firmy Léčiva byla tehdejším vedením v čele s Jiřím Michalem realizována komplexně a velmi promyšleně. Prvním krokem byla integrace se společností Slovakofarma, která měla na rozdíl od pražského podniku také rozsáhlou chemickou výrobu. Značka Léčiva měla v bývalém Československu velkou tradici, ale kvůli diakritice nebyla pro výrobce s ambicí expanze na světové trhy vhodná. Proto byla firma v roce 2004 zaregistrována jako Zentiva, a. s. O rok později Zentiva koupila předního rumunského výrobce generických přípravků Sicomed a v roce 2007 společnost Eczacibaşi Generic Pharmaceuticals, což byl v té době třetí největší výrobce léčiv v Turecku se samostatným chemickým závodem.

Změny vlastníků a nové akvizice

Spojování farmaceutických firem ve stále větší kolosy (tzv. konsolidace) se nevyhnulo ani generickým firmám. Bylo zřejmé, že pokud bude chtít Zentiva nadále expandovat, musí získat finančně silného vlastníka. A když se fond Warburg Pincus rozhodl prodat svůj podíl v Zentivě, hledal se nový vlastník, jímž se stala světová farmaceutická společnost Sanofi-Aventis.

Firma Sanofi ze Zentivy vytvořila svou evropskou platformu pro generické přípravky a vedení divize generických přípravků přesunula do Prahy. Vzhledem k celosvětovým volným kapacitám závodů Sanofi se Zentivě nevyhnulo ani zavírání některých provozů a bohužel došlo i k prodeji Zentivy v Hlohovci (bývalé Slovakofarmy) a chemické části Zentivy Turecko (bývalé Eczacibaşi). Neuspokojivé finanční výsledky firmy Sanofi vedly ke změně vedení, které se rozhodlo prodat většinu firmy Zentiva. V roce 2018 koupila Zentivu společnost Advent International s tím, že by se Zentiva měla stát evropským lídrem v oblasti generik, ale i volně prodejných léků. S tímto záměrem provedla Zentiva řadu akvizic, včetně indického výrobního závodu Sanofi v Ankleshwaru. Pro posílení pozice ve střední a východní Evropě by měla být zásadní hlavně koupě evropských aktivit firmy Alvogen s více než tisícovkou zaměstnanců, včetně výrobního závodu Labormed Alvogen v Rumunsku. Alvogen CEE nabízel přes 200 generických a volně prodejných léčiv a měl vedoucí postavení na čtrnácti klíčových trzích regionu střední a východní Evropy včetně Ruska, Rumunska, Maďarska, Polska a Balkánu.

Zentiva má po zmíněných akvizicích čtyři hlavní výrobní místa (v ČR, Rumunsku a Indii) a dvě výzkumná centra (v Praze a Ankleshwaru). Se svými 4700 většinou vysoce kvalifikovanými zaměstnanci představuje Zentiva významného hráče v oblasti generických léčiv. V současné době je Zentiva zastoupena v patnácti zemích Evropy; v Česku, na Slovensku a v Rumunsku je v prodejích jedničkou. Export tvoří 40 % tržeb, přičemž více než čtvrtina exportu směřuje mimo země EU.

Výhled do budoucnosti

Současný majitel, firma Advent International, je globální společnost spravující soukromý kapitál a jako taková se bude snažit zvýšit hodnotu firmy. Dosavadní kroky napovídají, že strategií bude zachovat a popřípadě zvýšit přítomnost na západoevropském trhu a expandovat na trzích střední a východní Evropy. Hlavním zaměřením patrně zůstanou klasické generické léky, zároveň se ale firma nebude vyhýbat ani volně prodejným léčivům (OTC), ani generikům s přidanou hodnotou (Gx+, supergenerika). Generické přípravky musí být patentově nekolizní, nemohou být tedy pouhými kopiemi, musí být terapeutickými ekvivalenty. Takzvaná supergenerika obsahují sice účinnou látku s prošlou ochranou, nesplňují ale některé požadavky na generické léčivo a zároveň poskytují nějaké výhody. Typicky se může jednat o lék s rychlejším nástupem účinku, s prodlouženým uvolňováním nebo s dalšími výhodnými vlastnostmi. Mohou obsahovat nižší množství účinné látky než originální léčivo, ale přitom dosahovat v krvi stejných hladin jako originál, čímž méně zatěžují organismus, ale také snižují vliv léčiva na životní prostředí. Dalšími možnostmi jsou nové fixní kombinace dvou nebo více účinných látek, popřípadě použití léčiva v nové inovativní lékové formě (náplast, inhalátor…).

Samozřejmě pro tak ambiciózní plány musí mít firma kvalitní pracovníky, kteří jsou základem úspěchu každé firmy. Problém je, že na trhu práce takoví lidé obvykle nejsou, zvláště v nově se rozvíjejících oborech. Zentiva to řeší dlouhodobě spoluprací s vysokými školami, hlavně s VŠCHT Praha a Farmaceutickou fakultou UK. Dosavadním vrcholem spolupráce je vytvoření virtuálního vědeckého klastru PARC, o kterém již vyšel samostatný příspěvek (Vesmír 101, 451, 2022/7–8).

Co říci na závěr? Zentiva se stala vysoce uznávanou značkou nejen na evropských trzích a její široké a univerzální produktové portfolio pokrývá všechny terapeutické oblasti a umožňuje se uplatnit ve všech typech trhu s léčivy. Pro stabilitu zdravotnického systému je klíčová dostupnost originálních i generických léčiv, a tak je další rozvoj firmy také v zájmu celé České republiky.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie

O autorovi

Stanislav Rádl

Doc. Ing. Stanislav Rádl, CSc., (*1951) vystudoval organickou chemii na VŠCHT v Praze. Poté nastoupil do Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze, kde se zabýval hlavně výzkumem originálních antibakteriálních léčiv a později nenarkotických analgetik. Po začlenění tohoto ústavu do struktury firmy Zentiva vedl skupinu vyvíjející syntézu generických léčiv a od roku 2017 tam působí jako konzultant. Na VŠCHT přednáší profilový předmět farmakochemie.
Rádl Stanislav

Doporučujeme

Pravěké kořeny evropské identity

Pravěké kořeny evropské identity uzamčeno

Jan Turek  |  5. 9. 2022
Pohled na dávnou minulost naší evropské identity se může mnohým z nás zdát samozřejmý a mnohdy ani nedokážeme přesně pojmenovat hlavní rysy našeho...
Naděje pro srdce

Naděje pro srdce uzamčeno

Vojtěch Melenovský  |  5. 9. 2022
Pravděpodobnost, že během života budete mít potíže se srdcem, je vysoká. Jde o jednu z hlavních příčin nemocnosti a úmrtnosti obyvatel rozvinutých...
Pohon letadel budoucnosti

Pohon letadel budoucnosti

Daniel Hanus  |  5. 9. 2022
Za největšího nepřítele ovzduší jsou považována fosilní paliva. V brzké budoucnosti by je už neměla používat auta ani elektrárny. Vůbec se však...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné