i
Farmy větrných elektráren
| 11. 7. 2022 | Vesmír 101, 419, 2022/7
Větrná elektrárna Ch. F. Brushe, která byla v provozu v letech 1888–1908, s výškou asi 25 metrů dosahovala výkonu 12 kW. Rotory dnešních větrných elektráren s výkonem několika megawatt dosahují výšky Eiffelovy věže. Ve výškách 150 až 500 m se při ochlazení po západu slunce vytvářejí proudové trubice různých směrů. Křižující se proudění snižují výkon turbiny. Odpor, který kladou rotory turbin větru, vytváří oblasti se sníženou rychlostí proudění. Ty se mohou táhnout až do vzdáleností stovek metrů a rovněž snižovat výkon turbin stojících v závěsu. V blízkém okolí farmy mohou i pozměnit směr větru.
Tomaszewski J. M., Lundquist J. K.: Wind Energ. Sci., 2021, DOI: 10.5194/wes-6-1-2021
Ke stažení
článek ve formátu pdf [634,07 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Příliš otevřené dveře
Jan Vevera | 1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu 
Lukáš Tabery | 1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Starý recept pro nové kosti 
Petr Pokorný, Adam Zabloudil | 1. 6. 2026
Kovový implantát býval chápán jako trvalá výztuha těla: něco jako pevný nýt v mostní konstrukci. Moderní medicína však stále častěji hledá...















