Farmy větrných elektráren

Větrná elektrárna Ch. F. Brushe, která byla v provozu v letech 1888–1908, s výškou asi 25 metrů dosahovala výkonu 12 kW. Rotory dnešních větrných elektráren s výkonem několika megawatt dosahují výšky Eiffelovy věže. Ve výškách 150 až 500 m se při ochlazení po západu slunce vytvářejí proudové trubice různých směrů. Křižující se proudění snižují výkon turbiny. Odpor, který kladou rotory turbin větru, vytváří oblasti se sníženou rychlostí proudění. Ty se mohou táhnout až do vzdáleností stovek metrů a rovněž snižovat výkon turbin stojících v závěsu. V blízkém okolí farmy mohou i pozměnit směr větru. 

První automaticky provozovanou větrnou turbínu na výrobu elektřiny postavil v zimě 1887-1888 na své zahradě americký inženýr, vynálezce a podnikatel Charles F. Brush. Turbína s průměrem 18 metrů a hmotnosti 36 tun následujících 20 let poháněla dynamo, které nabíjelo dvanáct baterií, každou s 34 články. Vystačilo to k činnosti 350 žárovek, dvou obloukových lamp a řady motorů v Brushově domě.
Navzdory velikosti turbíny měl generátor výkon jen 12 kW. Je to dáno tím, že pomalu se otáčející větrné turbíny amerického typu nemají zvlášť vysokou průměrnou účinnost. Teprve Dán Poul la Cour později objevil, že rychle rotující větrné turbíny s několika lopatkami rotoru jsou pro výrobu elektřiny efektivnější.Snímek Volné dílo, CC0 1.0

Tomaszewski J. M., Lundquist J. K.: Wind Energ. Sci., 2021, DOI: 10.5194/wes-6-1-2021