i
Farmy větrných elektráren
| 11. 7. 2022 | Vesmír 101, 419, 2022/7
Větrná elektrárna Ch. F. Brushe, která byla v provozu v letech 1888–1908, s výškou asi 25 metrů dosahovala výkonu 12 kW. Rotory dnešních větrných elektráren s výkonem několika megawatt dosahují výšky Eiffelovy věže. Ve výškách 150 až 500 m se při ochlazení po západu slunce vytvářejí proudové trubice různých směrů. Křižující se proudění snižují výkon turbiny. Odpor, který kladou rotory turbin větru, vytváří oblasti se sníženou rychlostí proudění. Ty se mohou táhnout až do vzdáleností stovek metrů a rovněž snižovat výkon turbin stojících v závěsu. V blízkém okolí farmy mohou i pozměnit směr větru.
Tomaszewski J. M., Lundquist J. K.: Wind Energ. Sci., 2021, DOI: 10.5194/wes-6-1-2021
Ke stažení
článek ve formátu pdf [634,07 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Ničí ozon choleru? 
Iva Hůnová, Libor Elleder | 30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem
Jan Černý | 30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy 
Vladimír Wagner | 30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....











