i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Přepólování magnetického pole aktivního galaktického jádra v „živém“ přenosu

 |  30. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 379, 2022/6

Plyny a prach padající do černé díry v jádrech galaxií vytvářejí kolem nich akreční disk. V něm se různými procesy zahřívají a jsou zdrojem záření jader. Nabité částice obíhající kolem černé díry generují silné magnetické pole. To je velmi zjednodušený mechanismus vyzařování nejenergičtějších objektů ve vesmíru – aktivních galaktických jader. Jejich životní cyklus trvá řádově desítky milionů až miliardy let. Proto události, které probíhají v porovnání s délkou lidského života rychle, nám poskytují o těchto objektech cenné informace. Jednou takovou událostí z posledních let je náhlé zjasnění galaktického jádra v galaxii 1ES 1927+654, která se nachází ve vzdálenosti 236 milionů světelných let v souhvězdí Draka. Na zjasnění upozornil počátkem března 2018 celooblohový automatický přehled supernov, který zaznamenal téměř stonásobné zjasnění galaxie ve viditelném světle. Pátrání po dřívějších detekcích pomocí systému Asteroid Terrestrial-impact Last Alert Systém ukázalo, že událost začala již v prosinci roku 2017. Svítivost v optické a UV oblasti dosáhla vrcholu v březnu 2018 a pak začala postupně klesat. V rentgenové oblasti se začalo pozorovat tedy až v březnu 2018 a během tří měsíců emise v této oblasti rychle poklesly zhruba na tisícinu. Tvrdé rentgenové záření (2 až 10 keV) zcela zmizelo po 200 dnech od vzplanutí a k normálu se vrátilo zhruba za 1400 dní.

Astronomové se snažili mj. odpovědět na otázku, zda tato událost byla způsobena změnami vnější rychlosti přísunu hmoty do černé díry (účinnost akrece v důsledku slapového narušení akrečního disku), nebo vnitřním mechanismem souvisejícím se změnou polarity magnetického pole akrečního disku. Analýzou všech archivních i současných pozorování dospěli k závěru, že příčinou zjasnění aktivního galaktického jádra bylo přepólování magnetického pole galaktického jádra a nikoli změny v přísunu hmoty.

ArXiv:2203.07446

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.