i

Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Pásovci v blízkosti lidí mění své chování

 |  30. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 346, 2022/6

Vliv lidské činnosti na okolní prostředí je nepopiratelný, byť občas není příliš zjevný. Příkladem mohou být pásovci devítipásí (Dasypus novemcinctus), kteří jsou ze všech pásovců nejrozšířenější – od Argentiny až do USA. Přestože nesnášejí chladné zimy, spatřeni byli i ve státu Illinois.

V Arkansasu jsou poměrně běžní a jejich aktivita se tu studovala pomocí fotopastí [1] v deseti oblastech, které se lišily ve vzdálenosti od města. Jednotlivá místa také charakterizovala různá míra antropogenního hluku.

V blízkosti města, v místech s vyšší mírou hluku a vyšším počtem návštěvníků, byli pásovci aktivní převážně v noci, dost dlouho po západu slunce. Pásovci se však obávají převážně psů, jejichž přítomnost má vliv i na aktivitu jiných druhů menších savců. Ve dvou oblastech, do nichž měli psi vstup zakázán, byli pásovci podle fotopastí aktivnější ve dne, přestože jedna z nich byla relativně blízko města.

Má časování aktivity na pásovce nějaký vliv? Nepochybně. V noci může být jiná dostupnost živočišné potravy, která tvoří přes 90 % jejich jídelníčku. Významnější jsou však zřejmě teplotně-metabolické dopady. Pásovci totiž nejsou zrovna učebnicový příklad teplokrevných živočichů a klesne- -li teplota okolí, sníží i svou. [2] Během dne teplota jejich těla běžně kolísá v rozmezí 2–3 °C (u člověka v rozmezí jednoho stupně), výjimečně i mnohem víc (9 °C!). Obvyklý je pokles během odpočinku a nárůst během aktivity. [3] Pokud je tedy delší odpočinek vynucený, může jejich teplota významněji poklesnout a zahřát se na „provozní teplotu“ může být pro ně metabolicky náročnější.

Jak by lidé mohli pásovcům pomoci? Zcela nejvhodnější by byl zákaz vstupu psů do některých lesů nebo alespoň zákaz jejich volného pobíhání bez vodítka. Nejsem si však jist, zda je podobné opatření realizovatelné. Byť jsou pásovci naprosto okouzlující a fascinující, na běžného člověka (politika, voliče) platí spíš pověstné psí oči než mrňavá pásovčí očička.

[1] DeGregorio B. A. et al.: Ecology and Evolution, 2021, DOI: 10.1002/ece3.8257.

[2] Johansen K.: Physiological Zoology, 1961, DOI: 10.1086/physzool.34.2.30152689.

[3] Knight F. et al.: PCIEcology, 2020, DOI: 10.17863/CAM.50971.

Ke stažení

RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.
Tuf Ivan H.

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....