i

Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Pásovci v blízkosti lidí mění své chování

 |  30. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 346, 2022/6

Vliv lidské činnosti na okolní prostředí je nepopiratelný, byť občas není příliš zjevný. Příkladem mohou být pásovci devítipásí (Dasypus novemcinctus), kteří jsou ze všech pásovců nejrozšířenější – od Argentiny až do USA. Přestože nesnášejí chladné zimy, spatřeni byli i ve státu Illinois.

V Arkansasu jsou poměrně běžní a jejich aktivita se tu studovala pomocí fotopastí [1] v deseti oblastech, které se lišily ve vzdálenosti od města. Jednotlivá místa také charakterizovala různá míra antropogenního hluku.

V blízkosti města, v místech s vyšší mírou hluku a vyšším počtem návštěvníků, byli pásovci aktivní převážně v noci, dost dlouho po západu slunce. Pásovci se však obávají převážně psů, jejichž přítomnost má vliv i na aktivitu jiných druhů menších savců. Ve dvou oblastech, do nichž měli psi vstup zakázán, byli pásovci podle fotopastí aktivnější ve dne, přestože jedna z nich byla relativně blízko města.

Má časování aktivity na pásovce nějaký vliv? Nepochybně. V noci může být jiná dostupnost živočišné potravy, která tvoří přes 90 % jejich jídelníčku. Významnější jsou však zřejmě teplotně-metabolické dopady. Pásovci totiž nejsou zrovna učebnicový příklad teplokrevných živočichů a klesne- -li teplota okolí, sníží i svou. [2] Během dne teplota jejich těla běžně kolísá v rozmezí 2–3 °C (u člověka v rozmezí jednoho stupně), výjimečně i mnohem víc (9 °C!). Obvyklý je pokles během odpočinku a nárůst během aktivity. [3] Pokud je tedy delší odpočinek vynucený, může jejich teplota významněji poklesnout a zahřát se na „provozní teplotu“ může být pro ně metabolicky náročnější.

Jak by lidé mohli pásovcům pomoci? Zcela nejvhodnější by byl zákaz vstupu psů do některých lesů nebo alespoň zákaz jejich volného pobíhání bez vodítka. Nejsem si však jist, zda je podobné opatření realizovatelné. Byť jsou pásovci naprosto okouzlující a fascinující, na běžného člověka (politika, voliče) platí spíš pověstné psí oči než mrňavá pásovčí očička.

[1] DeGregorio B. A. et al.: Ecology and Evolution, 2021, DOI: 10.1002/ece3.8257.

[2] Johansen K.: Physiological Zoology, 1961, DOI: 10.1086/physzool.34.2.30152689.

[3] Knight F. et al.: PCIEcology, 2020, DOI: 10.17863/CAM.50971.

Ke stažení

RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.
Tuf Ivan H.

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...