Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Která strana je nejbohatší?

 |  30. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 346, 2022/6

Bohatost rostlinných společenstev v nehostinných oblastech souvisí nejen s klimatickými podmínkami, ale i s lokální topografií, především s orientací vůči světovým stranám. Myšleny jsou polohy bez stínícího vlivu stromů a keřů. Asi bychom byli schopni intuitivně vyloučit svahy severní jako nejméně příznivé pro rozvoj druhové bohatosti, ale s těmi ostatními už to tak jednoznačné není. Teprve na základě šestiletého porovnání 123 vrcholů v 32 horských regionech Evropy máme v tomto ohledu jasněji.

Nejvyšší úroveň druhové diverzity byla obecně zjištěna pro svahy s jižní a východní orientací. Zásadní řídicí klimatický parametr pro diverzitu byla teplota a s ní spojený výpar (evapotranspirace). Neplatí to však univerzálně napříč Evropou. V mírném klimatickém pásu začíná vegetační sezona kolem jarního slunovratu, kdy slunce vychází na východě a v ranních hodinách rychleji prohřívá východní svahy. Takové okolnosti jsou příhodné zejména pro horské polohy, kde noční teploty klesají až k prahovým hodnotám pro růstové procesy. Později během dne se tvoří konvekční oblačnost, která brání podobnému přímému prohřívání západních svahů. V Evropě jsou navíc takto orientovaná místa vystavena převládajícím západním větrům.

Vliv světových stran na rostlinnou diverzitu se vytrácí v pohořích boreálního a mediteránního klimatického pásu. V chladnějších boreálních i polárních horách je uvedený vliv slunečního záření (teploty) omezen dlouhými dny a dopadem slunečních paprsků pod ostrým úhlem. V teplejších mediteránních pohořích je během vegetační sezony zpravidla hůř dostupná voda, proto rostlinné druhy nemají na nejprohřívanějších místech vhodné podmínky k růstu.

Klimaticky příznivá místa navíc obvykle usnadňují uchycování semen rostlinných druhů. Východní a jižní svahy s dostatečným zásobením vodou proto budou hrát významnou úlohu při migracích a osidlování horských poloh novými druhy v měnícím se klimatu. Bude se tak nadále udržovat mozaikovitost horského prostředí, i když možná s novými druhy, na které zatím nejsme v těchto polohách zvyklí.

Winkler M. et al.: J. Biogeogr., 2016, DOI: 10.1111/jbi.12835

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí, Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Prolévat luteránskou krev

Prolévat luteránskou krev uzamčeno

Petr Vorel  |  30. 5. 2022
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné