Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Která strana je nejbohatší?

 |  30. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 346, 2022/6

Bohatost rostlinných společenstev v nehostinných oblastech souvisí nejen s klimatickými podmínkami, ale i s lokální topografií, především s orientací vůči světovým stranám. Myšleny jsou polohy bez stínícího vlivu stromů a keřů. Asi bychom byli schopni intuitivně vyloučit svahy severní jako nejméně příznivé pro rozvoj druhové bohatosti, ale s těmi ostatními už to tak jednoznačné není. Teprve na základě šestiletého porovnání 123 vrcholů v 32 horských regionech Evropy máme v tomto ohledu jasněji.

Nejvyšší úroveň druhové diverzity byla obecně zjištěna pro svahy s jižní a východní orientací. Zásadní řídicí klimatický parametr pro diverzitu byla teplota a s ní spojený výpar (evapotranspirace). Neplatí to však univerzálně napříč Evropou. V mírném klimatickém pásu začíná vegetační sezona kolem jarního slunovratu, kdy slunce vychází na východě a v ranních hodinách rychleji prohřívá východní svahy. Takové okolnosti jsou příhodné zejména pro horské polohy, kde noční teploty klesají až k prahovým hodnotám pro růstové procesy. Později během dne se tvoří konvekční oblačnost, která brání podobnému přímému prohřívání západních svahů. V Evropě jsou navíc takto orientovaná místa vystavena převládajícím západním větrům.

Vliv světových stran na rostlinnou diverzitu se vytrácí v pohořích boreálního a mediteránního klimatického pásu. V chladnějších boreálních i polárních horách je uvedený vliv slunečního záření (teploty) omezen dlouhými dny a dopadem slunečních paprsků pod ostrým úhlem. V teplejších mediteránních pohořích je během vegetační sezony zpravidla hůř dostupná voda, proto rostlinné druhy nemají na nejprohřívanějších místech vhodné podmínky k růstu.

Klimaticky příznivá místa navíc obvykle usnadňují uchycování semen rostlinných druhů. Východní a jižní svahy s dostatečným zásobením vodou proto budou hrát významnou úlohu při migracích a osidlování horských poloh novými druhy v měnícím se klimatu. Bude se tak nadále udržovat mozaikovitost horského prostředí, i když možná s novými druhy, na které zatím nejsme v těchto polohách zvyklí.

Winkler M. et al.: J. Biogeogr., 2016, DOI: 10.1111/jbi.12835

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí, Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...