Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Přetahovaná o CRISPR

 |  4. 4. 2022
 |  Vesmír 101, 215, 2022/4

V roce 2020 získaly Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová Nobelovu cenu za editaci genomu pomocí nástroje CRISPR/Cas9. Dostalo se jim tím odborného uznání za vývoj této přelomové technologie. Jenomže patentové právo je jiná disciplína než vědecké soupeření. Kalifornská univerzita v Berkeley, na které Jennifer Doudnaová působí, se už roky přetahuje s Ústavem Broadových (Broad Institute), společným podnikem Harvardu a MIT, o patenty na CRISPR. Zatímco v Evropě slaví větší úspěchy Kalifornská univerzita, v USA většina dosavadních rozhodnutí nahrává Ústavu Broadových. Platí to i nejnovějším rozhodnutí amerického patentového úřadu z konce února.

Patentů kolem CRISPR je řada, největší spory se ale týkají patentů chránících použití editačního nástroje v eukaryotických buňkách. Tým Jennifer Doudnaové a Emmanuelle Charpentierové publikoval v červnu 2012 v Science článek demonstrující princip fungování CRISPR/Cas9 in vitro a u prokaryot. Prvním autorem byl Martin Jínek, který má na vývoji tohoto nástroje vypůjčeného od bakterií zásadní podíl. Patent pokrývající toto použití nikdo nezpochybňuje. Nasazení CRISPR u eukaryot ale publikovaly v lednu 2013 nezávisle na sobě obě konkurenční skupiny. A tady se příběh zamotává. „Původní patenty byly podány ještě za starého patentovacího systému, kterému se říká ‚first to invent‘. To znamená, že nerozhoduje, kdo první patent podal, ale zjišťuje se, kdo příslušnou věc první vymyslel. Jde se při tom do velkých detailů,“ vysvětloval nám před časem v rozhovoru Martin Jínek (Vesmír 98, 556, 2019/10).

Zatím poslední kolo tohoto sporu tedy v USA vyhrál Ústav Broadových, což mimo jiné zkomplikuje život firmám, které získaly licence na využití patentu Kalifornské univerzity v Berkeley (např. Intellia Therapeutics nebo CRISPR Therapeutics). Právní bitva však nekončí, univerzita se odvolá a spor se nejspíš povleče ještě několik let. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika, Biologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.