Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Přetahovaná o CRISPR

 |  4. 4. 2022
 |  Vesmír 101, 215, 2022/4

V roce 2020 získaly Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová Nobelovu cenu za editaci genomu pomocí nástroje CRISPR/Cas9. Dostalo se jim tím odborného uznání za vývoj této přelomové technologie. Jenomže patentové právo je jiná disciplína než vědecké soupeření. Kalifornská univerzita v Berkeley, na které Jennifer Doudnaová působí, se už roky přetahuje s Ústavem Broadových (Broad Institute), společným podnikem Harvardu a MIT, o patenty na CRISPR. Zatímco v Evropě slaví větší úspěchy Kalifornská univerzita, v USA většina dosavadních rozhodnutí nahrává Ústavu Broadových. Platí to i nejnovějším rozhodnutí amerického patentového úřadu z konce února.

Patentů kolem CRISPR je řada, největší spory se ale týkají patentů chránících použití editačního nástroje v eukaryotických buňkách. Tým Jennifer Doudnaové a Emmanuelle Charpentierové publikoval v červnu 2012 v Science článek demonstrující princip fungování CRISPR/Cas9 in vitro a u prokaryot. Prvním autorem byl Martin Jínek, který má na vývoji tohoto nástroje vypůjčeného od bakterií zásadní podíl. Patent pokrývající toto použití nikdo nezpochybňuje. Nasazení CRISPR u eukaryot ale publikovaly v lednu 2013 nezávisle na sobě obě konkurenční skupiny. A tady se příběh zamotává. „Původní patenty byly podány ještě za starého patentovacího systému, kterému se říká ‚first to invent‘. To znamená, že nerozhoduje, kdo první patent podal, ale zjišťuje se, kdo příslušnou věc první vymyslel. Jde se při tom do velkých detailů,“ vysvětloval nám před časem v rozhovoru Martin Jínek (Vesmír 98, 556, 2019/10).

Zatím poslední kolo tohoto sporu tedy v USA vyhrál Ústav Broadových, což mimo jiné zkomplikuje život firmám, které získaly licence na využití patentu Kalifornské univerzity v Berkeley (např. Intellia Therapeutics nebo CRISPR Therapeutics). Právní bitva však nekončí, univerzita se odvolá a spor se nejspíš povleče ještě několik let. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika, biotechnologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Prolévat luteránskou krev

Prolévat luteránskou krev uzamčeno

Petr Vorel  |  30. 5. 2022
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné