Přetahovaná o CRISPR

V roce 2020 získaly Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová Nobelovu cenu za editaci genomu pomocí nástroje CRISPR/Cas9. Dostalo se jim tím odborného uznání za vývoj této přelomové technologie. Jenomže patentové právo je jiná disciplína než vědecké soupeření. Kalifornská univerzita v Berkeley, na které Jennifer Doudnaová působí, se už roky přetahuje s Ústavem Broadových (Broad Institute), společným podnikem Harvardu a MIT, o patenty na CRISPR. Zatímco v Evropě slaví větší úspěchy Kalifornská univerzita, v USA většina dosavadních rozhodnutí nahrává Ústavu Broadových. Platí to i nejnovějším rozhodnutí amerického patentového úřadu z konce února.

Patentů kolem CRISPR je řada, největší spory se ale týkají patentů chránících použití editačního nástroje v eukaryotických buňkách. Tým Jennifer Doudnaové a Emmanuelle Charpentierové publikoval v červnu 2012 v Science článek demonstrující princip fungování CRISPR/Cas9 in vitro a u prokaryot. Prvním autorem byl Martin Jínek, který má na vývoji tohoto nástroje vypůjčeného od bakterií zásadní podíl. Patent pokrývající toto použití nikdo nezpochybňuje. Nasazení CRISPR u eukaryot ale publikovaly v lednu 2013 nezávisle na sobě obě konkurenční skupiny. A tady se příběh zamotává. „Původní patenty byly podány ještě za starého patentovacího systému, kterému se říká ‚first to invent‘. To znamená, že nerozhoduje, kdo první patent podal, ale zjišťuje se, kdo příslušnou věc první vymyslel. Jde se při tom do velkých detailů,“ vysvětloval nám před časem v rozhovoru Martin Jínek (Vesmír 98, 556, 2019/10).

Zatím poslední kolo tohoto sporu tedy v USA vyhrál Ústav Broadových, což mimo jiné zkomplikuje život firmám, které získaly licence na využití patentu Kalifornské univerzity v Berkeley (např. Intellia Therapeutics nebo CRISPR Therapeutics). Právní bitva však nekončí, univerzita se odvolá a spor se nejspíš povleče ještě několik let.