Nerovnováhou k stabilitě

Na pálavských skalních stepích panují v suchých obdobích spíše polopouštní podmínky. Čtvrt století trvající sledování odhalilo značnou dynamiku: v závislosti na počasí v předchozím roce se výrazně mění poměrné zastoupení druhů rostlin, v čemž může překvapivě spočívat klíč k dlouhodobé stabilitě skalních stepí.

V roce 1993 Jiří Danihelka, tehdy botanik Správy chráněné krajinné oblasti Pálava, založil ve skalní stepi pod děvínským vysílačem sedm trvalých ploch ke sledování vegetace. V té době se nejednalo o neobvyklý počin. Zakládání trvalých ploch byla jakási módní vlna a ochranářští i akademičtí botanici jich během několika let založili desítky ve všemožných biotopech po celé České republice. Bohužel jim ale často chyběly konkrétní hypotézy a vize, a tak se s jejich sledováním skončilo po několika málo letech a jen hrstka získaných časových řad se dočkala pozdějšího zpracování a vyhodnocení.

Plochy založené Jiřím Danihelkou se staly vzácnou výjimkou. Od jejich opakovaného zapisování ho neodradila ani změna zaměstnání a odchod z Pálavy. Každoročně se na ně vrací dodnes. Díky jeho vytrvalosti vznikla jedna z nejdelších souvislých časových řad fytocenologických snímků ve střední Evropě, navíc v primární nelesní vegetaci, kde se minimálně v posledních desetiletích nijak nehospodaří, a její přirozenou dynamiku tedy nic výrazně nenarušuje.

Skalní step

Skalní stepi jsou úzkolisté suché trávníky, které se vyvíjejí na mělkých a kamenitých půdách v relativně suchých oblastech. V Čechách se vyskytují nejvíce na vulkanických kopcích v Českém středohoří a na vápencových stepních enklávách v Českém krasu. Na Moravě jsou nejhojnější na vápencových Pavlovských vrších (obr. 1). Dominantními druhy skalních stepí jsou nejčastěji trsnaté trávy: kostřavy sivá a walliská, smělek štíhlý, strdivka brvitá nebo bojínek tuhý.

Vápencové podloží, slabě vyvinutá půda a jižní expozice skalních stepí pod děvínským vysílačem nám umožňují studovat jejich přirozenou dynamiku ve vztahu k průběhu počasí bez výrazných rušivých vlivů.Snímek Kryštof Chytrý

Trsnaté trávy vytvářejí značně mezernatou vegetaci, ve které je obvykle dostatek místa pro jednoleté (jarní a ozimé) rostliny, např. rožec pětimužný a nízký, lomikámen trojprstý, a dvouleté nebo krátkověké druhy, např. hadinec obecný a trýzel vonný. Ve skalních štěrbinách někdy rostou také sukulenty netřeskovec výběžkatý a rozchodník bílý. Jde o poměrně druhově bohatou vegetaci (na ploše 25 m² se běžně vyskytuje kolem 40 druhů rostlin).