i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Nerovnováhou k stabilitě

 |  31. 1. 2022
 |  Vesmír 101, 120, 2022/2

Na pálavských skalních stepích panují v suchých obdobích spíše polopouštní podmínky. Čtvrt století trvající sledování odhalilo značnou dynamiku: v závislosti na počasí v předchozím roce se výrazně mění poměrné zastoupení druhů rostlin, v čemž může překvapivě spočívat klíč k dlouhodobé stabilitě skalních stepí.

V roce 1993 Jiří Danihelka, tehdy botanik Správy chráněné krajinné oblasti Pálava, založil ve skalní stepi pod děvínským vysílačem sedm trvalých ploch ke sledování vegetace. V té době se nejednalo o neobvyklý počin. Zakládání trvalých ploch byla jakási módní vlna a ochranářští i akademičtí botanici jich během několika let založili desítky ve všemožných biotopech po celé České republice. Bohužel jim ale často chyběly konkrétní hypotézy a vize, a tak se s jejich sledováním skončilo po několika málo letech a jen hrstka získaných časových řad se dočkala pozdějšího zpracování a vyhodnocení.

Plochy založené Jiřím Danihelkou se staly vzácnou výjimkou. Od jejich opakovaného zapisování ho neodradila ani změna zaměstnání a odchod z Pálavy. Každoročně se na ně vrací dodnes. Díky jeho vytrvalosti vznikla jedna z nejdelších souvislých časových řad fytocenologických snímků ve střední Evropě, navíc v primární nelesní vegetaci, kde se minimálně v posledních desetiletích nijak nehospodaří, a její přirozenou dynamiku tedy nic výrazně nenarušuje.

Skalní step

Skalní stepi jsou úzkolisté suché trávníky, které se vyvíjejí na mělkých a kamenitých půdách v relativně suchých oblastech. V Čechách se vyskytují nejvíce na vulkanických kopcích v Českém středohoří a na vápencových stepních enklávách v Českém krasu. Na Moravě jsou nejhojnější na vápencových Pavlovských vrších (obr. 1). Dominantními druhy skalních stepí jsou nejčastěji trsnaté trávy: kostřavy sivá a walliská, smělek štíhlý, strdivka brvitá nebo bojínek tuhý.

Trsnaté trávy vytvářejí značně mezernatou vegetaci, ve které je obvykle dostatek místa pro jednoleté (jarní a ozimé) rostliny, např. rožec pětimužný a nízký, lomikámen trojprstý, a dvouleté nebo krátkověké druhy, např. hadinec obecný a trýzel vonný. Ve skalních štěrbinách někdy rostou také sukulenty netřeskovec výběžkatý a rozchodník bílý. Jde o poměrně druhově bohatou vegetaci (na ploše 25 m2 se běžně vyskytuje kolem 40 druhů rostlin).

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorech

Kryštof Chytrý

Helena Prokešová

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...