Muchomůrka červená a vanad

Některé muchomůrky rodu Amanita jsou schopny kumulovat vanad až v 400násobném množství v porovnání s jeho běžným obsahem v rostlinách. Hromadění zmíněného prvku nesouvisí s věkem houby ani s koncentrací vanadu v půdě. Vanad je v houbě distribuován rovnoměrně mezi třeněm a kloboukem. Téměř všechen vanad je v muchomůrce přítomný ve formě amavadinu. Relativně jednoduchá izolace a purifikace zvyšují zájem vědecké komunity o tuto unikátní chemickou strukturu.

Hlavní biologická funkce amavadinu není dosud zcela jasná, nicméně vykazuje katalázové a peroxidázové typy aktivit. Některé homology a diastereomery amavadinu zprostředkovávají nebo katalyzují zajímavé typy chemických reakcí, jako jsou hydroxylace, oxygenace, karboxylace a mnohé další. Pozornost si však amavadin získal také svojí schopností katalyzovat oxidaci vody. Za zmínku stojí i skutečnost, že amavadin je v kyselých roztocích za přítomnosti silného oxidantu schopen zabezpečit oxidaci vody bez přístupu světla. Nepřekvapuje proto, že jak samotný amavadin, tak jeho různé syntetické deriváty jsou atraktivním cílem výzkumu potenciální výroby vodíku z vody. K praktickému využití je ještě daleko a vůbec není jisté, že se tato cesta při velkovýrobě vodíku uplatní.

Struktura amavadinu a jeho základní stavební jednotky: kyseliny (S,S)-N-hydroxyimino-2,2'-propionové. Z chemického hlediska je amavadin komplexem čtyřmocného vanadu s dvěma molekulami kyseliny (S,S)‑N‑hydroxyimino-2,2'-dipropionové. Amavadin, na rozdíl od jiných typických komplexů obsahujících V4+ jako centrální atom, zaujme především absencí dvojné vazby centrálního atomu s kyslíkem (V=O) a koordinačním číslem osm. J. Am. Chem. Soc. 115, 807, 1993/2

Snímek Josef Frynta

Garner C. D. et al.: J. Inorg. Biochem., 2000, DOI: 10.1016/S0162-0134(00)00034-9;

Sutradhar M. et al.: Coord. Chem. Rev., 2021, DOI: 10.1016/j.ccr.2021.213911;

Dias L. et al.: Chem. Eur. J., 2017, DOI: 10.1002/chem.201705385