Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Imunitní buňky jako nečekaní zrádci

 |  31. 1. 2022
 |  Vesmír 101, 83, 2022/2

Řada pracovišť, jak klinických, tak ze základního výzkumu, se i u nás zabývá způsobem obrany organismu proti nejzhoubnějšímu nádoru mozku – glioblastomu. Glioblastomy nejsou nádorovým bujením vlastních nervových buněk. Jde o zhoubné množení podpůrných, metabolicky velmi aktivních gliových buněk, vyživujících neurony. Gliové buňky se také účastní jako „lešení“ embryonálního růstu naší nervové soustavy. Zřejmě proto glioblastomy snadno prorůstají do širšího okolí a chirurgické nebo radiační řešení je velmi obtížné.

Nejde bohužel o nic zanedbatelného. Mozkovými nádory, ať již primárními, nebo přenesenými metastázami, onemocní každý rok v Česku kolem 700 lidí. V polovině případů se jedná právě o nějaký typ glioblastomu (většinou z tzv. astrocytů) s prognózou jen několika měsíců života pacienta. Glioblastomy rychle rostou, špatně se léčí a pacienti umírají do 12 až 15 měsíců.

Přirozenou ochranou jsou některé typy bílých krvinek, stejně jako v jiných tkáních. Některé rozpoznají geneticky poškozené nádorové buňky a denně od nich naše tělo úspěšně očišťují. Pracovníci z přírodovědeckých kateder Telavivské univerzity v Izraeli zkoumali mechanismus této obrany organismu právě proti glioblastomu. Zjistili, že jeden druh bílých krvinek, který proti němu zpočátku bojuje, později „přeběhne“ na opačnou stranu a začne nádor chránit, čímž mu umožní dále růst. Jedná se o tzv. neutrofily (neutrofilní granulocyty), které patří k nejběžnějším bílým krvinkám a jsou účinnými bojovníky proti bakteriím (o granulocytech také na protější straně).

Tyto imunitní buňky jsou zpočátku jako armáda, která zabíjí nádorové buňky fagocytózou a použije jejich charakteristický protein jako chemickou vlajku pro další ničivé imunitní buňky, jako jsou T-lymfocyty. Autoři nově publikovaného výzkumu ale zjistili, že neutrofily začnou po čase tumor chránit a zabraňují ostatním imunitním buňkám v přístupu k němu. A aby toho nebylo málo, vylučují růstové proteiny, které rozvoji nádoru naopak pomáhají. „Jednoduše řečeno – buňky, které jsou zpočátku protirakovinné, nakonec rakovině napomáhají. Zhoršují poškození, jež nádor v mozku působí,“ shrnula Dinorah Friedmannová-Morvinskiová z Fakulty přírodních věd George S. Wise, která výzkum vedla.

„Přeběhlíci“ byli objeveni nejprve u několika geneticky modifikovaných myší s glioblastomem, později izraelští vědci toto chování neutrofilů ověřili u několika set dalších jedinců s tímto mozkovým nádorem.

Dále zjistili, že proces, kterým neutrofily mění své vlastnosti, probíhá nejen v okolí nádoru. Zdá se, že může probíhat i „na dálku“ ještě předtím, než tyto žravé buňky doputují k samotnému nádoru. Studie ukázala, že ke změně vlastností neutrofilů dochází pod vlivem signálů z mozkového nádoru už v místě jejich vzniku v kostní dřeni.

Nové poznatky této studie je samozřejmě třeba dál rozpracovat. Mohou totiž vrhnout nové světlo na imunoterapeutické postupy, které v posledních letech nabývají na významu v rámci tzv. biologické léčby. Při jednom typu imunoterapie jsou T-lymfocyty z těla pacienta odebrány, zpracovány na inkubačních miskách v tkáňových kulturách a se zvýšenými léčebnými schopnostmi vráceny zpět do těla. Někdy tento postup selhává. Proč? Zdá se, že i tyto buňky, které byly vyslány léčit, jsou potlačeny a jejich činnost utlumena. Pokud budeme nakonec vědět, jak změnit interakci mezi neutrofily a T-lymfocyty tak, aby nedocházelo ke zrádnému chování, imunoléčba mozku bude účinnější, jako se to už slušně daří při melanoblastomu kůže.

Magod P. et al.: Cell Rep., 2021, DOI: 10.1016/j.celrep.2021.109480

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...