Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Imunitní buňky jako nečekaní zrádci

 |  31. 1. 2022
 |  Vesmír 101, 83, 2022/2

Řada pracovišť, jak klinických, tak ze základního výzkumu, se i u nás zabývá způsobem obrany organismu proti nejzhoubnějšímu nádoru mozku – glioblastomu. Glioblastomy nejsou nádorovým bujením vlastních nervových buněk. Jde o zhoubné množení podpůrných, metabolicky velmi aktivních gliových buněk, vyživujících neurony. Gliové buňky se také účastní jako „lešení“ embryonálního růstu naší nervové soustavy. Zřejmě proto glioblastomy snadno prorůstají do širšího okolí a chirurgické nebo radiační řešení je velmi obtížné.

Nejde bohužel o nic zanedbatelného. Mozkovými nádory, ať již primárními, nebo přenesenými metastázami, onemocní každý rok v Česku kolem 700 lidí. V polovině případů se jedná právě o nějaký typ glioblastomu (většinou z tzv. astrocytů) s prognózou jen několika měsíců života pacienta. Glioblastomy rychle rostou, špatně se léčí a pacienti umírají do 12 až 15 měsíců.

Přirozenou ochranou jsou některé typy bílých krvinek, stejně jako v jiných tkáních. Některé rozpoznají geneticky poškozené nádorové buňky a denně od nich naše tělo úspěšně očišťují. Pracovníci z přírodovědeckých kateder Telavivské univerzity v Izraeli zkoumali mechanismus této obrany organismu právě proti glioblastomu. Zjistili, že jeden druh bílých krvinek, který proti němu zpočátku bojuje, později „přeběhne“ na opačnou stranu a začne nádor chránit, čímž mu umožní dále růst. Jedná se o tzv. neutrofily (neutrofilní granulocyty), které patří k nejběžnějším bílým krvinkám a jsou účinnými bojovníky proti bakteriím (o granulocytech také na protější straně).

Tyto imunitní buňky jsou zpočátku jako armáda, která zabíjí nádorové buňky fagocytózou a použije jejich charakteristický protein jako chemickou vlajku pro další ničivé imunitní buňky, jako jsou T-lymfocyty. Autoři nově publikovaného výzkumu ale zjistili, že neutrofily začnou po čase tumor chránit a zabraňují ostatním imunitním buňkám v přístupu k němu. A aby toho nebylo málo, vylučují růstové proteiny, které rozvoji nádoru naopak pomáhají. „Jednoduše řečeno – buňky, které jsou zpočátku protirakovinné, nakonec rakovině napomáhají. Zhoršují poškození, jež nádor v mozku působí,“ shrnula Dinorah Friedmannová-Morvinskiová z Fakulty přírodních věd George S. Wise, která výzkum vedla.

„Přeběhlíci“ byli objeveni nejprve u několika geneticky modifikovaných myší s glioblastomem, později izraelští vědci toto chování neutrofilů ověřili u několika set dalších jedinců s tímto mozkovým nádorem.

Dále zjistili, že proces, kterým neutrofily mění své vlastnosti, probíhá nejen v okolí nádoru. Zdá se, že může probíhat i „na dálku“ ještě předtím, než tyto žravé buňky doputují k samotnému nádoru. Studie ukázala, že ke změně vlastností neutrofilů dochází pod vlivem signálů z mozkového nádoru už v místě jejich vzniku v kostní dřeni.

Nové poznatky této studie je samozřejmě třeba dál rozpracovat. Mohou totiž vrhnout nové světlo na imunoterapeutické postupy, které v posledních letech nabývají na významu v rámci tzv. biologické léčby. Při jednom typu imunoterapie jsou T-lymfocyty z těla pacienta odebrány, zpracovány na inkubačních miskách v tkáňových kulturách a se zvýšenými léčebnými schopnostmi vráceny zpět do těla. Někdy tento postup selhává. Proč? Zdá se, že i tyto buňky, které byly vyslány léčit, jsou potlačeny a jejich činnost utlumena. Pokud budeme nakonec vědět, jak změnit interakci mezi neutrofily a T-lymfocyty tak, aby nedocházelo ke zrádnému chování, imunoléčba mozku bude účinnější, jako se to už slušně daří při melanoblastomu kůže.

Magod P. et al.: Cell Rep., 2021, DOI: 10.1016/j.celrep.2021.109480

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...