Hledání života na Marsu

Americké vozítko Perseverance se na Marsu pohybuje v deltě vyschlé řeky, která se před 3,5 miliardy let vlévala do velkého jezera. Cílem výzkumu jsou tehdejší usazeniny, které se od té doby proměnily ve skálu, a mohly by proto uchovávat stopy tehdejšího marsovského života.

V polovině září vozítko zkoumalo horninu, obsahující prozatím nejvyšší množství organických látek ze všech vzorků analyzovaných během mise. Hornina obsahuje organické molekuly na bázi uhlíku, ale i další prvky, včetně dusíku, fosforu či síry. K analýze slouží přístroj, kterým sonda pomocí laseru snímá obroušený povrch horniny a detekuje minerály či organické látky.

Perseverance už organické látky v horninách nalezla dříve, poslední vzorky však pocházejí z místa, ve kterém sedimentační procesy probíhaly za podmínek pro život zvláště příznivých. I když nejde o přímý důkaz existence života, jejich přítomnost je minimálně dalším podpůrným argumentem.

Sonda nyní odebrané vzorky veze na palubě. Americká agentura NASA v nejbližších letech plánuje vyslat do oblasti robota, který je převezme a vrátí se s nimi zpět na Zemi, kde je bude možné v laboratořích prozkoumat mnohem důkladněji. Vzorky by měly z rudé planety dorazit nejdříve v roce 2033. 

Marsovské horniny z oblasti, kudy před 3,5 miliardy let protékala řeka. Vzorek vlevo je hrubozrnný pískovec, obsahující úlomky různých hornin, které řeka do těchto míst transportovala možná až ze vzdálenosti několika stovek kilometrů. Výzkum materiálu by tak mohl poodhalit skladbu hornin povodí. Vzorek vpravo je jemnější sedimentární hornina, která pravděpodobně vznikla ve slané vodě v době, kdy se voda z prastarého jezera postupně odpařovala. Snímky NASA, JPL-Caltech, MSSS

Witze A.: Nature, 2022, DOI: 10.1038/d41586-022-02968-2