Geny proti sršni
| 5. 12. 2022Japonské včely východní (poddruhu Apis cerana japonica) vyvinuly unikátní obranu proti sršni mandarínské (Vespa mandarinia), která se nyní šíří v Severní Americe a je pravděpodobné, že časem bude zavlečena i do teplejších oblastí Evropy. Když tato sršeň napadne úl, obalí ji stovky včelích dělnic. Vznikne koule, v níž včely po dobu asi 30 minut zvyšují teplotu až na 46 °C. To sršeň zahubí, ale včelám ještě neublíží.
Zajímavé je genetické pozadí jejich chování. Včely zatápějící sršním výrazně zvýší expresi genů pro arrestin a také rodopsin, o němž víme, že se u octomilek (Drosophila melanogaster) podílí na termosenzorických funkcích. Podobnou úlohu zřejmě plní u včel a možná obecně u hmyzu. Velmi pravděpodobně při tom interaguje s dalšími dosud nepopsanými faktory. Zvýšené množství rodopsinu může spouštět signální kaskádu, která včelám umožňuje vnímat teplotu okolí a zároveň i teplotu vlastního těla. Máváním křídel umějí včely vytvářet teplo a modulovat tělesnou teplotu. Rodopsin unikátní obrannou reakci nejspíš přímo neiniciuje, rozhodně však hraje důležitou roli při udržení dostatečné teploty uvnitř včelí koule. Zůstává ale otázkou, jaké signální dráhy a geny jsou dále zapojeny do termorecepce a zahájení obranné reakce. Odpovědi nám může nabídnout právě studium japonské rasy včely medonosné.
Kamioka T. et al.: BMC Ecology and Evolution, 2022, DOI: 10.1186/s12862-022-01989-9
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [450,01 kB]