Mezinárodní společnost „Kočka“

1932: V první polovině listopadu roku 1932 zasedalo v Baltimore valné shromáždění mezinárodní společnosti, nazvané „Kočka“. Mimo jiné byl přetřásán a potom přijat návrh, požádati všechny vlády, aby prohlásily zákon, jímž se ustanovuje, že nebude trpěno, aby kočky mohly volně pobíhati po ulicích a zejména po sadech. Předseda valného shromáždění p. Callender hájil názor, že kočka je zvíře škodlivé; neboť hubí ptactvo, jemuž musíme býti vděčni za hubení obtížného, případně nebezpečného a škodlivého hmyzu. Navrhoval, aby zákon rozhodl jako o psech. Ti se také nesmí objeviti v ulicích a v sadech, leda vedeni na provázku. A nehubí ptactvo!

rjv. (Vesmír 11, 72, 1932/3)

2022: Milovníky koček nepotěší, že jejich mňoukající mazlíčci patří mezi celosvětově největší zabijáky a hrozbu pro životní prostředí. Pro majitele koček je ovšem tento fenomén takřka neviditelný.

Studie prokázaly, že kočky se domů vracejí se zlomkem ulovené kořisti (přinesou jen mezi 10 a 23 % úlovků). Aby zjistili, jak veliká je kočičí kořist, Britové v roce 2003 po dobu pěti měsíců sledovali úlovky 986 koček.¹⁾ Záznamy ukázaly, že zvířata ukořistila 14 370 kusů živočichů, z nichž bylo 20 druhů savců, 44 druhů ptáků, čtyři druhy plazů, tři druhy obojživelníků a několik druhů bezobratlých (jako jsou motýli a vážky). To znamená, že jen kočky vlastněné ve Velké Británii ve zmíněném pětiměsíčním období výzkumu přinesly domů 57 milionů savců, 27 milionů ptáků a pět milionů plazů a obojživelníků, přičemž ve skutečnosti zřejmě zabily pětinásobek tohoto počtu.

Kanaďané odhadují, že tamní kočky každoročně uloví 100 až 350 milionů ptáků. I kdybychom počítali jen s nižším číslem, v Kanadě stále zůstávají domácí kočky pravděpodobně největší příčinou úmrtnosti ptáků související s člověkem. V USA, kde žije koček více než v Kanadě, jdou ztráty do miliard. Za existenci těchto domácích mazlíčků tam každoročně zaplatí životem odhadem 1,3–4,0 miliardy ptáků, 6,3–22,3 miliardy savců, 258–822 milionů plazů a 95–299 milionů obojživelníků.

Kočky sehrály zvláště významnou roli při ztrátě původních druhů na některých kontinentech, a zejména na mnoha ostrovech. V Austrálii jsou hlavní příčinou úbytku a vymírání mnoha tamních jedinečných druhů savců. Způsobily například 65% úbytek populace vzácného vačnatce klokánka králíkovitého (Bettongia penicillata). Jiná studie z Jihoafrické republiky ukazuje, že nepůvodní organismy tvoří jen šest procent kočičí potravy, zbylých 94 % jsou původní organismy. Domácí kočky však své prostředí ovlivňují i nepřímo. Studie z roku 2013 odhalila,²⁾ že i krátký střet kosů s preparovanou kočkou snížil následné krmení kosích mláďat o třetinu a významně zvýšil riziko predace krkavcovitými ptáky. Kočky rovněž konkurují jiným druhům dravců, s nimiž sdílejí stejnou potravu; myš, kterou sežere kočka, nemůže sežrat např. jestřáb.

A tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Domácí kočky mají díky člověku mezi všemi pozemskými predátory výsadní postavení, kterého dokážou využít. Podle některých studií jsou zapleteny do vyhynutí nejméně 63 živočišných druhů – 40 ptáků, 21 savců, dvou plazů –, což je řekněme 26 % všech známých současných vymírání v těchto skupinách druhů.