Covid-19 cvičí se střední délkou života

Střední délka života ve většině vyspělých zemí až do propuknutí pandemie covidu-19 dlouhodobě rostla. Rok 2020 přinesl dramatickou změnu trendu a loni se trajektorie různých zemí začaly výrazněji rozcházet. Vyplývá to ze studie publikované v Nature Human Behaviour, která shrnuje data z 29 zemí (viz rovněž Vesmír 101, 606, 2022/10).

Zatímco západoevropské státy s výjimkou Německa se loni začaly vracet k normálu a střední délka života mírně stoupla, ve většině východní Evropy (s výjimkou Slovinska), ale také ve Spojených státech nebo v Chile pokles pokračoval.

Jedině v Norsku střední délka života v obou letech navzdory pandemii rostla (o 1,7 měsíce r. 2020 a loni o 2 měsíce). V Dánsku v roce 2020 mírně vzrostla (o 1,1 měsíce) a loni mírně poklesla (o 1,5 měsíce). Ve Francii, Belgii, Švýcarsku a Švédsku se loni střední délka života vrátila téměř na předcovidové hodnoty. Největší nárůst loni zaznamenala Belgie (o 10,8 měsíce, rok předtím pokles o 12 měsíců).

Nejvýraznější pokles ze sledovaných zemí postihl Bulharsko (17,8 a 25,1 měsíce). V České republice se loni střední délka života zkrátila o 10,4 měsíce (o rok předtím o 11,6 měsíce), na Slovensku o 23,9 měsíce (r. 2020 o 9,2 měsíce). V součtu patří Slovensku (–33,1) nelichotivé druhé místo za Bulharskem, třetí jsou Spojené státy (–28,2 měsíce, z toho loni –2,7 měsíce).

Před pandemií se postupně zmenšoval rozdíl mezi muži a ženami, covid-19 ho v šestnácti ze sledovaných zemí opět prohloubil, protože muži na tuto nemoc umírají častěji (viz také Vesmír 100, 596, 2021/10).

Schöley J. et al.: Nat. Hum. Behav., 2022, DOI: 10.1038/s41562-022-01450-3